31.08.2015

VYJÁDŘENÍ redakční rady k pozastavení činnosti

Vážení čtenáři,

Redakční rada webových stránek Čí je dítě? se po čtyřech letech jejich provozu rozhodla o pozastavení činnosti k 31.8.2015. Pokud by se v budoucnosti opět objevila příležitost či výzva, jak prostřednictvím tohoto portálu podpořit změny 
v systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny, znovu se Vám ozveme. Všem stávajícím i nově vzniklým subjektům, které se angažují v zájmu ochrany práv dítěte, v zajmu vyšší podpory ohrožených rodin, v rozvoji a podpoře pěstounské péče, jakož i v zajmu zvyšování kvality poskytování péče ústavní, přejeme mnoho úspěchů.

Vám, našim uživatelům, děkujeme za dlouhodobou přízeň.

Za redakční radu Čí je dítě?
Mgr. Petr Najman/koordinátor

Na závěr doporučuje k přečtení rozhovor s Mgr. Kateřinou Šlesingerovou z Ministerstva práce a sociálních věcí

Dosavadní činnost portálu Čí je dítě? uzavíráme rozhovorem s ředitelkou odboru ochrany práv dětí Ministerstva práce a sociálních věcí, Mgr. Kateřinou Šlesingerovou, která v něm například shrnuje, na čem resort v současné době pracuje a jaké má priority pro následující roky v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

více

13.07.2015

Děti z dětských domovů nejsou připraveny na běžný život

Agentura Ipsos realizovala unikátní průzkum týkající se připravenosti dětí opustit dětský domov. Dotazováno bylo 102 dětí ze třinácti dětských domovů, kdy je plánován odchod dětí do jednoho roku, a dále  27 dospělých, kteří jsou jeden až šest let po odchodu z dětského domova. Výzkum identifikoval tři hlavní problémy: nedostatky v systému a vzdělávání, nedostatek informací a finanční gramotnost, vztahy – přílišná fixace na vychovatelky. Z výzkumu vyplynulo, že přestože více než polovina dětí před odchodem plánuje dále studovat, reálně tato potřeba po odchodu opadá – následně studuje pouze desetina dětí, přičemž se mnohdy jedná pouze o dostudování již započatého studia. Výzkum také ukázal, že děti v dětských domovech toho příliš neví o existenci a službách neziskových organizací. „O jejich práci a případné pomoci se dozvídají až tehdy, dostanou-li se po opuštění DD do problémů,“ přibližuje Lenka Hanáková, Account Director Agentury Ipsos.

více

25.06.2015

Putovní výstava k pěstounství objede Česko

Na pardubickém hlavním nádraží byla zahájena putovní interaktivní výstava Ministerstva práce a sociálních věcí s názvem „I já chci mít vzpomínky na dětství“. Výstava přibližuje problematiku pěstounství zajímavou a zábavnou formou. Děti své pocity a zážitky vyjádřily výtvarnými pracemi. V průběhu léta výstava zavítá do dalších krajských měst po celé České republice. Zahájení výstavy v Pardubicích doprovázela také odborná konference, která účastníkům poskytla prostor pro výměnu informací, zkušeností a dobré praxe v nových přístupech při práci s náhradními rodinami.

více

18.06.2015

Vteřina poté: Problémem je rezortní roztříštěnost péče

Na konci května se v Praze konal kulatý stůl na téma „Spolupráce klíčových aktérů na procesu transformace systému péče o ohrožené děti“, který pořádala nezávislá platforma pro práva dětí vyrůstajících mimo rodinu – Vteřina poté, a kterého se zúčastnili zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, neziskového sektoru nebo akademičtí pracovníci. Podle PR a advocacy officera Vteřiny poté Michala Dordě je největším problémem současného systému péče 
o ohrožené děti jeho roztříštěnost. Michal Dorď zároveň upozornil na nedostatečné kontrolní mechanizmy naplňování práv dětí v zařízeních ústavní a ochranné výchovy a na systémovou přetíženost služeb pro ohrožené děti a rodiny.

více

15.06.2015

Pěstouni hodnotí dohody o výkonu PP velmi pozitivně

Společnost SocioFactor s. r. o. zpracovala pro Ministerstvo práce a sociálních věcí Analýzu fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR, který byl do českého právního řádu zaveden novelou zákona č. 359/1999 Sb. od 1. ledna 2013. Analýza představuje první hlubší sondu do nově vzniklého systému. Analýza kromě jiného rovněž zmiňuje základní data o uzavřených dohodách. V únoru 2015 evidoval Úřad práce ČR celkem 9.177 uzavřených dohod o výkonu pěstounské péče. Tyto dohody uzavřelo s pěstouny celkem 287 subjektů. Nejpočetnějším typem subjektu je obecní úřad obce s rozšířenou působností, druhou nejpočetnější skupinou jsou pověřené právnické osoby. Za zajímavé stojí také zmínit, že dohody o výkonu pěstounské péče uzavírají rovněž tři krajské úřady (Ústecký, Liberecký a Pardubický). Nejvíce dohod je uzavřeno v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně pak v kraji Vysočina.

více

05.06.2015

MPSV šetří postup OSPOD kvůli sourozencům ve Žluticích

Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo z vlastního podnětu šetření postupu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ústeckého magistrátu. Stalo se tak kvůli kauze osmi sourozenců, kteří byli na základě rozhodnutí soudu přemístěni z ústeckého klokánku do Výchovného ústavu, dětského domova se školou, základní školy, střední školy a školní jídelny ve Žluticích. Ať už dětský domov se školou nebo výchovný ústav jsou podle zákona č. 109/2002 Sb., zařízeními pro výkon ústavní výchovy, která jsou určena pro děti se závažnými poruchami chování.

více

28.05.2015

Nelze se "nechovat" aneb Problémy v chování u dětí

Další z autorských textů se věnuje problémům v chování u dětí. Jeho autorkou je Mgr. Miluše Hutyrová z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Při zpracování textu využila výsledků výzkumného šetření, jehož cílem bylo a stále ještě je zjistit příčiny projevů problémového chování, mapovat osobnost dítěte i možná rizika v projevech jeho chování. "Šetření se snaží popsat schopnosti každého dítěte, jak se vypořádat s riziky a problémy, které je v životě mohou potkat nebo potkaly," dodala Mgr. Hutyrová.

více

25.05.2015

Vteřina poté pořádá kulatý stůl k transformaci systému péče

Vteřina poté - nezávislá platforma pro práva dětí vyrůstajících mimo rodinu pořádá 27. května v prostorách Amerického centra v Praze kulatý stůl na téma Spolupráce klíčových aktérů na procesu transformace systému péče o ohrožené děti. V rámci akce vystoupí například náměstek ministra školství pro vzdělávání Mgr. Jaroslav Fidrmuc, který se zaměří na spolupráci MŠMT s klíčovými aktéry na procesu transformace nebo Doc. PhDr. Oldřich Matoušek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Akci bude facilitovat ředitelka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková. Přihlášky na kulatý stůl je možné zasílat na e-mail: info@vtrerinapote.cz. Další informace o Vteřině poté najdete na www.vterinapote.cz

více

22.05.2015

Mgr. Dosoudil: SVP nemají být light verzí ústavní výchovy

Třetí autorský příspěvek se zabývá tématem středisek výchovné péče a jejich rolí v současném systému péče o ohrožené děti. Text zpracoval speciální pedagog – etoped Mgr. Pavel Dosoudil, který působí v Pražském centru primární prevence. V příspěvku se zaměřil například na vliv dobrovolnost pobytu v SVP na celou terapeutickou činnost. „Jako velký problém vidím možnost pobyt prodloužit až na 6 měsíců, kdy už není jasné, nejde-li spíše o určitou „light verzi“ ústavní výchovy. Také opakované pobyty klientů ve středisku by měly mít jasné odůvodnění v terapeuticko-výchovném plánu, neměly by být motivovány například snahou ulevit škole od náročného žáka,“ říká Mgr. Pavel Dosoudil.

více

19.05.2015

Mgr. Klusáček: Škola hraje významnou roli v ochraně dětí

Další ze série autorských textů zaměřených na potřeby dětí v oblasti vzdělávání a sítě školských zařízení napsal Mgr. Jan Klusáček, který je výzkumným pracovníkem mezinárodní organizace Lumos. Mgr. Klusáček se ve svém příspěvku zaměřil na fungování škol v ochraně dětí v České republice a nastínil zahraniční modely. "Škola může hrát velmi významnou roli v ochraně dětí a prevenci institucionalizace. Jak skrze přímé poskytování podpory ohroženým dětem a rodinám, tak skrze spolupráci se sociálními službami a OSPOD. To málo, co víme o fungování škol v ochraně dětí v ČR, naznačuje, že zde bohužel nefungují příliš dobře ani v jedné z uvedených oblastí," uvádí Mgr. Klusáček a dodává, že bychom měli hledat odpovědi například na otázky, co by bylo potřeba udělat proto, aby školy mohly lépe chránit děti nebo jak podpořit spolupráci škol s orgány sociálně-právní ochrany dětí a sociálními službami.

více