Bály se, že přijdou o práci

U nás v domově byly kamery, každý moc dobře věděl, že ty kamery u nás nemají co dělat. Vychovatelky, děcka, prostě všichni věděli, že ty kamery tam nemají být. Já jsem žasnul nad tím, že děcka měla více odvahy než vychovatelky. Vychovatelky nahoře, na své klubovničce, co tam mají, nadávaly, že je to strašný, nepěkný, jak to všechno jde do … Nadávaly, křičely. Ale nebyly schopné to ředitelce říct, jelikož se bály, že přijdou o práci. Řešila to nakonec děcka. Psali jsme do Zámečku, ombudsmanovi, všude. A od všech přišla nějaká pomoc. Když tam kamery nakonec nebyly, vychovatelky říkaly mezi sebou, jak je to dobře,  že ty kamery už u nás nejsou.

Komentář:

Klienti mají opakovaně zkušenost, že vychovatelé v konfliktních situacích, i když mají stejný názor jako děti, se za tento názor nepostaví. Vychovatelé někdy dětem i otevřeně říkají,  že pokud by zvedli ruku, měli by problém s ředitelem. Klienti mají i zkušenost se situacemi, kdy zaměstnanec, který byl na „jejich straně“, přišel o práci.

Směrnice o náhradní péči o děti Organizace spojených národů:

• Všechny pečující osoby by měly podporovat a povzbuzovat děti a mladé lidi k tomu, aby se rozhodovali na základě získaných informací a brali při tom v potaz přijatelná rizika a věk dětí i jejich rozvíjející se schopnosti (94).

• Nezávislé kontrolní mechanizmy by měly být snadno přístupné dětem, rodičům a všem osobám zodpovědným za děti bez rodičovské péče. Kontrolní mechanizmus by měl plnit, mimo jiné, funkci konzultace s dětmi ve všech typech náhradní péče vedené v důvěrnosti, návštěvy dětí v místě, kde je jim poskytována péče, a prošetřování všech domnělých případů porušení práv dětí vyrůstajících v péči určitého zařízení či osoby, a to na základě stížnosti nebo z vlastní iniciativy (130).

Diskutujte k tématu

úvodní text