ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
V našem domově ředitelka zavedla režim výchovných skupin A-E. Děti zařazené do skupin E - „zlobivé děti“, měly různá, poměrně tvrdá opatření. Například směly pít jen vodu, kontakt s ředitelkou měly jen přes vychovatele a měly omezený kontakt s rodiči. Zařazení do skupin bylo umístěno na nástěnce. Několik se nás postavilo proti zavádění těchto výchovných metod. Napsal jsem o tom do Zámečku a sami jsme kontaktovali kancelář Veřejného ochránce práv. Byli jsme vystaveni ohromnému tlaku ze strany ředitelky. Většina dětí se zalekla, a tak jsem v tom zůstal sám. Těsně před tím, než přijela kontrola z kraje, systém výchovných skupin byl zastaven. A dál se jelo, jako by se nic nestalo.
Komentář
Zvlášť starší účastníci diskuze mají zkušenost s různými „výchovnými opatřeními“, která se přinejmenším dají zařadit do kategorie porušení důstojnosti. Součástí výchovných opatření někdy bývá i omezení kontaktu s rodiči.
Z diskuze vyplynulo, že podoba péče v tom kterém domově velmi záleží na řediteli - ředitelce, kteří mají velký „manipulační“prostor a pravomoci. Dle osobní zkušenosti klientů jsou ředitelé velice často silné, autoritativní osobnosti a systém v řadě domovů je velice hierarchický. Neexistují závazné standardy kvality, a tak rozdíly v jednotlivých domovech jsou dosti značné.
Zdá se, že systém kontroly se stává více systematický, avšak klienti mají i zkušenosti s jeho častou formálností a nepřílišnou efektivitou.
Směrnice o náhradní péči o děti Organizace spojených národů:
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.