ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Jedna holka, bylo jí už šestnáct let, poznala chlapce někde na diskotéce, a tak s ním začala po čase sexuálně žít. No a potřebovala antikoncepci, tak si o ni řekla. O velkých prázdninách ji načapali na chatce. Prostě ráno vychovatelka otevřela chatku, viděla kluka, tak mu řekla „Vypadni“. Holka, že spala s klukem v chatce, měla průšvih. Jako trest jí přestali platit antikoncepci. Když jsem se to dozvěděla, šla jsem za vychovatelkou. Ptala jsem se, odkud je takové nařízení, že té holce nebudou platit antikoncepci. Vychovatelka řekla „ No to je seshora“ a že s tím nemůže nic dělat, i když ví, že je to blbost. Vychovatelka ví, že to nařízení je nesmyslné, ale prostě to neřekne, bojí se.
Komentář
Řada témat je v domovech tabu. Mezi ně patří obzvláště témata sexualita, drogy, alkohol. Jsou to sice tabu v komunikaci mezi vychovateli a dětmi, ale děti mezi sebou o těchto tématech živě komunikují. Ve fungující rodině je dítě zvyklé jít s „intimním tématem” za rodičem, ale v DD to tak není. Hlavně starší vychovatelky, přestože byly - jsou mámy, se o těchto věcech neumí bavit.
Doma s vlastními dětmi se o těchto tématech pravděpodobně baví, ne však se „svými klienty” v DD. Jeden z důvodů tabuizace některých témat je asi v tom, že vychovatelé hovor o těchto tématech vnímají jako dávání povolení dětem k vstupu do oněch oblastí - bavit se s dětmi o sexualitě – vidí, jako že dávají povolení k sexualitě. Někteří vychovatelé tedy raději zastávají pštrosí politiku - dělají, jako že témata neexistují. Jistě je v této oblasti zřetelný generační rozdíl. Mladší vychovatelé jsou více otevřeni k diskuzi i o těchto tématech. V generaci starších tet byla tato témata pravděpodobně obecně více tabuizovaná.
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.