ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Byli jsme na výletě dětí z DD v zahraničí, který jsem jako starší pomáhal organizovat. Dva vychovatelé z výchovňáku jeli s námi jako doprovod dětí. Strašně se hned první večer opili. Druhý den se opili znovu - dokonce za bílého dne. Děti je pak zavíraly na pokoji, aby je nikdo neviděl. Opíjeli se každý den. Kluk z výchovňáku, kde ti vychovatelé pracovali, přišel za mnou, říkal: „Nezlob se na strejdu, my už jsme na to zvyklí. Když jezdíme na výlety, je to vždy tak.” Tedy zaměstnanci nejsou jen nevyrovnaní, ale jsou to někdy i alkoholici. V jednom soukromém děcáku „nasávala“ i ředitelka.
Komentář
Klienti vyslovují domněnku, že rodinné vazby někdy rozhodují o přijetí do pracovního poměru v DD více, než odborné a osobnostní předpoklady. Práce v místním dětském domově se často dědí v rodinách po generace. Vznikají pak „rodinné klany“ pracující v jednom dětském domově. Řada klientů má i dojem, že někteří zaměstnanci si v práci v dětském domově na dětech řeší svoje osobní problémy. Mají však i zkušenost, že za nevhodné chování byli zaměstnanci propuštěni. Klienti se domnívají, že celkově starší vychovatelé jsou v početní převaze, ba dokonce že velké procento vychovatelů je v důchodovém věku. Problém malého zastoupení mladších vychovatelů může souviset i s tím, že být vychovatelem je často finančně podhodnocená práce. V některých domovech je velká fluktuace personálu. Pro děti je obecně obtížné střídání vychovatelek, musejí si neustále zvykat na novou „tetu“.
Směrnice o náhradní péči o děti Organizace spojených národů:
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.