ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Komunity se u nás jmenovaly Mluvící klub. Paní ředitelka vždy říkala, posedíme, popovídáme. Ale na sezení mluvila jen ona. My děti jsme nemohly chodit po domově v botech, musely jsme mít pantofle. Když jsme šláply botama jenom na schůdeček, už byl průšvih. Ale ředitelka do klubovny přišla v botech, hodila si nožku přes nožku. Dvě hodiny mluvila a mluvila. Řekla, jak to všechno bude. Jednoho kluka, bylo mu asi 7 let, to nebavilo. Klimbal, pak začal luskat prsty. Ředitelka ho vyhodila. Ředitelka si na klub s sebou přinesla kafíčko a dortík. Koukám, jak to zdlábla, a tak jsem se jí zeptal: „Paní ředitelko, vy se ani nerozdělíte?". Ona mi pak v soukromí vysvětlila, že dortík a kafe si na klub nosí proto, aby navodila domácí atmosféru. Byl jsem opravdu unešen z toho, jak to dělala.
Komentář:
Ve většině zařízení jsou zavedeny „komunity", setkání všech dětí s vychovateli. Na komunitách mohou děti teoreticky vyjadřovat svoje názory, včetně negativních názorů na aspekty života v domově. Zkušenost klientů je však taková, že „komunity" mají velmi často formální charakter. Někteří klienti zažili, že jejich názory byly na „komunitách" brány v potaz. Někteří klienti však zažili, že děti, které přicházejí s nějakou stížností, jsou ze strany zaměstnanců veřejně zesměšňovány.
Někteří účastníci mají zkušenost s bezpečnými vztahy se zaměstnanci. Mohli se bez rizik svěřovat i se stížnostmi a nespokojenostmi, bez jakýchkoliv negativních důsledků. Řada klientů však líčí zkušenost, kdy děti kriticky se vyjadřující k některým praktikám byly za své názory ostře kritizovány, někdy i trestány. Například snížením kapesného. Velice často převažuje, nedůvěra a obava z jakéhokoliv kritického postoje ze strany dětí vůči systému.
Směrnice o náhradní péči o děti Organizace spojených národů:
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.