ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Autorské příspěvky
Jak má vypadat dohoda o výkonu PP? Návod dává MPSV
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
Jak se žije s dohodami aneb Dohoda o výkonu pěstounské péče v praxi neziskové organizace
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
Pěstouni mají nárok na služby. Jaké to ale vlastně jsou?
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Příklady dobré praxe
14.03.2014
Setkání představilo zahraniční systémy péče o ohrožené děti
Nadační fond J&T uspořádal v rámci evropského projektu Možnosti systémové podpory ohrožených a náhradních rodin expertní setkání, které otevřelo nové otázky týkající se péče o ohrožené rodiny a prevence odebírání dětí z biologické rodiny. V rámci setkání mimo jiné sdíleli vlastní příklady dobré praxe i odborníci ze čtyř evropských zemí, jednalo se o zástupce z Holandska, Slovenska, Maďarska a Německa.
12.03.2014
Zveřejňujeme argumenty pro vznik Vize 2030
Jak jsme Vás již před časem informovali, Asociace náhradní výchovy (ANV) představila svůj programový dokument s názvem „Vize 2030“. Dokument nabízí pohled Asociace na to, jak by měla zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy vypadat v roce 2030. Kromě Vize 2030 zpracovala ANV také doprovodný dokument – Důvody, skutečnosti a argumenty pro vznik Vize 2030, který na základě požadavku předsedy ANV, Miloše Picka, dodatečně zveřejňujeme.
10.03.2014
Stanovisko k rozhodování o umisťování do ZDVOPu
Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti, která je složena například z odborníků z akademické obce, členů Legislativní rady vlády nebo zástupců soudů zpracovala výkladové stanovisko k rozhodování o umístění a pobytu dítěte v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Předmětem výkladu přitom byla jednak otázka aplikace nové právní úpravy na situaci dětí, které byly v zařízení umístěny již v minulém roce, jednak otázka možnosti prodloužení pobytu v zařízení nad zákonem stanovenou lhůtu.
06.03.2014
Agentura nabízí novou metodiku sociální práce s rodinou
Agentura pro sociální začleňování zveřejnila na svých webových stránkách Metodiku a manuál dobrých praxí pro práci s rodinami z vyloučených lokalit. Oba materiály poukazují na to, jaká preventivní opatření je možné využívat při práci s rodinami ze sociálně vyloučených lokalit, zejména v rámci prevence častého odebírání dětí z rodin do ústavní výchovy. Metodiku i manuál mohou využít jak zástupci obcí, tak pracovníci neziskových organizací, kteří v rámci poskytování sociálních služeb s rodinami pracují.
03.03.2014
Amalthea přispívá k zavádění nových metod sociální práce
Občanské sdružení Amalthea uspořádalo konferenci „Nové metody sociální práce s ohroženou rodinou se zaměřením na rodinné konference“. V rámci konference byly představeny nové metody sociální práce s ohroženou rodinou a pracovníci pomáhajících profesí byli přímo motivováni k zařazení těchto metod do vlastní běžné praxe a ke sdílení zkušeností při jejich implementaci. Kromě zástupců několika občanských sdružení se s účastníky konference o své zkušenosti v práci s ohroženými rodinami podělili i odborníci Probační a mediační služby, orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Chrudimi nebo PhDr. Monika Miklošková z Institutu Ochrany práv dítěte a rodiny Trnavské univerzity.
21.02.2014
Úřad práce loni vyplatil pěstounům více než dvě miliardy
Úřad práce ČR loni vyplatil pěstounům více než dvě miliardy korun. Zvýšení částky na dvojnásobek roku 2012 je zapříčiněno profesionalizací pěstounské péče. „Stát se snaží i prostřednictvím příspěvků maximálně podpořit ty, kteří se rozhodnou zasvětit náhradní rodinné péči o děti svůj život,“ stojí v tiskové zprávě. Největší část prostředků vyplacených pěstounům tvoří odměna pěstouna, která dosáhla něco málo přes jednu miliardu korun.
14.02.2014
Rozum a Cit shrnuje roční zkušenosti s novelou ZSPOD
Jeden ze subjektů oceněných redakční radou tohoto portálu v rámci Příkladů dobré praxe – občanské sdružení Rozum a Cit - se s námi podělil o své roční zkušenosti s novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Díky novele ZSPOD došlo podle ředitelky Rozumu a Citu Mgr. Jaroslavy Málikové k mnoha pozitivním změnám i v oblasti pěstounské péče. „Převratná je zejména skutečnost, kdy stát podporuje pěstounské rodiny natolik, že nemůže být v České republice pěstounská rodina, kterou by nikdo nedoprovázel,“ doplňuje Mgr. Jaroslava Máliková.
12.02.2014
MPSV reaguje na informace prezentované FOD
Ministerstvo práce a sociálních věcí se ve své tiskové zprávě ohradilo proti tvrzením Fondu ohrožených dětí (FOD), který provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (tzv. Klokánky). Podle FOD hrozí přibližně čtyřem stovkám dětí umístěných v Klokáncích přemístění do ústavní výchovy, a to kvůli nové právní úpravě, kterou přinesl nový občanský zákoník platný od 1. ledna tohoto roku. Ten totiž stanovil, že pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může trvat pouze půl roku. Podle MPSV si FOD nesprávně vykládá ustanovení nového občanského zákoníku. „Nová právní úprava se netýká dětí, které byly do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (tj. i Klokánků) umístěny z rozhodnutí soudu před 1. lednem 2014. Teprve rozsudky vydanými od 1. ledna 2014 mohou soudy svěřit dítě do péče zařízení maximálně na dobu 6 měsíců,“ stojí v tiskové zprávě MPSV.
10.02.2014
NATAMA pořádá seminář Děti, rodiče a vývoj mozku
Natama – Institut (náhradní) rodinné péče pořádá 21. března 2014 seminář věnovaný současným vědeckým poznatkům o vývoji mozku a zejména o významu péče rodičů na vývoj mozku dítěte. Hlavním přednášejícím je americký neuropsycholog a psychoterapeut Jonathan Baylin Ph.D., který je s Danielem Hughesem Ph.D. spoluautorem knihy Brain Based Parenting. Na semináři rovněž vystoupí ředitelka NATAMY PhDr. Petra Winnette Ph.D., která se specializuje na vývojovou psychologii a odbornou pomoc dětem a dospělým s raným a vývojovým traumatem a poruchami attachmentu.
29.01.2014
MPSV startuje kampaň na podporu náhradní rodinné péče
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v Královehradeckém a Zlínském kraji pilotní informační a náborovou kampaň na podporu pěstounské péče. Cílem kampaně je vytvoření pozitivního obrazu pěstounské péče u široké veřejnosti, a to zejména pěstounské péče na přechodnou dobu. Ta není zatím využívána tak často, jak by bylo potřebné. Například v loňském roce bylo v tomto druhu náhradní rodinné péče 247 dětí. Celkový počet rodin, které se specializují na tuto formu péče, je 113.
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.