ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
15.05.2015
Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. bude sledovat dopad standardů kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, které na konci března vydalo ve formě metodického pokynu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ombudsmanka je připravena spolupracovat s ministerstvem na účinnějším využití potenciálu, který v sobě standardy mají.
13.05.2015
Vážení přátelé, na webových stránkách Čí je dítě? jsme pro Vás opět připravili sérii autorských textů, tentokrát zaměřených na potřeby dětí v oblasti vzdělávání a sítě školských zařízení. Až do konce května budeme zveřejňovat příspěvky vybraných odborníků a budeme tak otevírat prostor k diskuzi na nová témata týkající se ochrany ohrožených dětí. Budeme velice rádi, pokud se zapojíte do diskuze a sdělíte nám své zkušenosti a postřehy například na činnost pedagogicko-psychologických poraden nebo školních psychologů.
První příspěvek se zabývá rolí pedagogicko-psychologických poraden (PPP) v rámci procesu transformace systému péče o ohrožené děti. Jeho autorkou je psycholožka a ředitelka PPP Ústí nad Orlicí PhDr. Petra Novotná. „V péči o ohrožené děti mohou PPP sehrávat významnou roli, zejména při začleňování do sociálního prostředí, realizaci programů zajišťujících selektivní primární prevenci, ale také sekundární prevenci. Zejména je možné využít PPP, když mohou být neutrální platformou pro spolupráci školy, rodiny a ostatních institucí. PPP jsou instituce, které jsou dostatečně odborně vybavené, proto při dostatečném počtu pracovníků (s ohledem na rozsah činností, které mají vykonávat) by měly provádět ohrožené děti školním prostředím a vytvářet jim podmínky pro jejich vzdělávání a začleňování do společnosti,“ doplnila PhDr. Petra Novotná.
11.05.2015
Ministerstvo práce a sociálních věcí se v žádném případě nechystá rušit pěstounskou péči na přechodnou dobu, jak uvedla ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová, protože zkušenosti s tímto institutem jsou velice dobré. MPSV naopak hodlá tuto formu náhradní rodinné péče, která může trvat maximálně jeden rok, podporovat, a zvyšovat tak počet pěstounů na přechodnou dobu. „Jedinou velkou změnou, kterou oficiálně ministerstvo plánuje, je vypracovat zastřešující zákon, jehož smyslem je dát do centra pozornosti dítě a přizpůsobit služby a celý systém, který je okolo dítěte, právě dítěti. Dnes je tomu naopak, dítě se přizpůsobuje nastavenému systému a v některých konkrétních kauzách bychom našli prvky, které dítěti spíše ubližují, než aby mu pomáhaly," uvedla na tiskové konferenci k zahájení kampaně Právo na dětství ministryně Marksová. Při zpracovávání tohoto zákona bude MPSV potřebovat úzkou součinnost s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pod které patří dětské domovy, s Ministerstvem zdravotnictví, kam patří kojenecké ústavy. „V neposlední řadě potřebujeme spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, protože jsou to vždy a jedině soudy, které rozhodují o tom, že dítě bude z rodiny odebráno," doplnila výčet spolupracujících resortů Marksová.
07.05.2015
Výbor pro práva dítěte a Výbor proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání Rady vlády ČR pro lidská práva se shodly na tom, že by mělo dojít ke sjednocení systému péče o děti pod jeden resort, protože to umožní jeho efektivnější řízení. Další shoda ve výborech panuje v tom, že by měla být v České republice legislativně omezena možnost nařizování ústavní péče u dětí předškolního věku. Podle Výboru proti mučení současný stav systému péče o děti odporuje jak potřebám dětí, tak i vnitrostátním (Úmluvě o právech dítěte) a mezinárodním dokumentům, zejména pak Směrnici o náhradní péči o děti schválené Valným shromážděním OSN.
06.05.2015
Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo poslední dubnový den informační kampaň Právo na dětství. Ministerstvo jí chce napomoci komplexní změně v zajišťování péče o ohrožené děti. Cílem kampaně je podnítit celospolečenskou diskuzi na toto téma a zapojit do systémových změn odbornou i laickou veřejnost. Kampaň poběží až do konce října 2015 a bude rozdělena do čtyř tematických okruhů: Dítě jako subjekt práv, Prevence v biologické rodině, Podpora pěstounské péče, Systém po transformaci. Kampaň, kterou realizuje společnost McCANN Erickson Prague, je postavená na právu dětí na hezké vzpomínky. Jako klíčový vizuál byl zvolen motiv dítěte s otevřeným fotoalbem, v němž na prvních osmnácti stranách schází fotografie. Tento jednoduchý symbol odráží hlavní myšlenku projektu: Sebelepší péče v ústavu dítěti nenahradí zážitek dětství v rodině.
29.04.2015
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo Metodický pokyn, kterým se stanoví standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči. Tyto standardy vycházejí z více než dvouleté práce pracovní skupiny Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) a jejich účelem je nastavení a udržení srovnatelné úrovně kvality poskytované péče v jednotlivých zařízeních v České republice a zvyšování kvality péče o děti. Necelých sedm desítek standardů je členěno do pěti tematických oblastí – (1) Vymezení činnosti a informovanost, (2) Průběh péče a návazné služby, (3) Personální agenda, (4) Organizační aspekty, (5) Prostředí výkonu péče. Každá oblast shrnuje záměr standardu a konkrétní kritéria kvality. Standardy jsou členěny na základní a rozvojové. Základní standardy vyplývají z platných právních předpisů a vztahují se ke kvalitě péče a mají přímou vazbu na výchovu a vzdělávání. Rozvojové standardy mají naopak za cíl stanovit směr vývoje a rozvíjet kvalitu poskytované péče.
20.04.2015
Podle veřejné ochránkyně práv je orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) povinen zřetelně a prokazatelně informovat rodiče o možnostech odebrání dítěte z jejich péče a jeho umístění do péče náhradní. OSPOD je přitom povinen respektovat preferenci umístění dítěte do širší rodiny. Při šetření konkrétního případu ombudsmanka zjistila, že matce bylo odebráno dítě přímo na ulici tak, že ji obstoupil větší počet policistů, přičemž všemu byly přítomny její další děti. Tento způsob provedení výkonu rozhodnutí spočívající v odebrání dítěte z péče rodičů nelze dle veřejné ochránkyně práv považovat za provedený citlivě s ohledem na dítě tak, aby nedošlo k nepřijatelnému zásahu do jeho psychického a citlivého vývoje nebo jinému neodůvodněnému zásahu do jeho práv. Zjištění vyplývají ze závěrů šetření případu vedeného VOP pod spisovou značkou 5460/2014/VOP na začátku března 2015.
07.04.2015
Podle březnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro Nadační fond J&T více než polovina Čechů zvažuje nebo někdy zvažovala osvojení nebo pěstounskou péči. Bojí se však finanční nouze a selhání ve výchově. Z osob, které o nějaké formě náhradní rodinné péči (NRP) uvažují/uvažovaly, je téměř třetina těch, které o této formě pomoci dětem různého věku uvažují vážně. To znamená, že si aktivně vyhledávají informace a hovoří o tématu s rodinou a příbuznými. Mezi těmito lidmi jsou také častěji ti, kteří znají ve svém okolí nějakého pěstouna. „Z praxe známe spoustu příkladů, kdy se pěstouny stali příbuzní či známí jiných pěstounů,“ komentuje průzkum ředitelka Nadačního fondu J&T Mgr. Marie Oktábcová a dodává, že tito lidé jsou také lépe seznámeni s tím, co pěstounská péče obnáší. Z průzkumu dále vyplynulo, že největší zájem o NRP je v Královehradeckém kraji, naopak nejmenší v kraji Zlínském.
27.03.2015
I když 67 % legislativních doporučení, která veřejná ochránkyně práv a její předchůdce Poslanecké sněmovně předložili v letech 2012 a 2013, již bylo přijato nebo se potřebná změna právní úpravy připravuje, stále existují doporučení, která zůstala bez odezvy. Jedno z nich se týká ochrany práv nezletilých dětí, a to konkrétně právo kolizního opatrovníka nezletilého dítěte nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti. „Jde o opakované doporučení, které se zatím stále nedaří realizovat. Jsem přitom přesvědčena o důležitosti a nezbytnosti změny ve prospěch dětí,“ uvedla Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. a dodala, že kolizního opatrovníka dítěte určuje soud v řízeních ve věcech péče o nezletilé. Bývá to nejčastěji advokát či jiná osoba, která má hájit práva dítěte, což ale nemůže, protože je mu odepřeno právo seznámit se s informacemi, které o dítěti a jeho rodině shromažďuje orgán sociálně-právní ochrany dětí.
24.03.2015
Horní komora Parlamentu ve čtvrtek 19. března 2015 schválila novelu školského zákona, která kromě jiného zavádí do školského systému bezplatná podpůrná opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Těmito opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Novela podpůrná opatření přímo vyjmenovává. Jedná se například o použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoněmých osob, Braillova písma, využití asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, poskytování vzdělávání (školských služeb) v prostorách stavebně nebo technicky upravených nebo třeba již dnes využívaný individuální vzdělávací plán.
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.