ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Autorské příspěvky > Archiv > Vzdělávání pracovníků v oblasti ochrany ohrožených dětí > Je spoustu témat, ve kterých je třeba lidi v systému péče o ohrožené děti vzdělávat / Mgr. Jindřich Racek > Oponentní komentář k textu Mgr. Jindřicha Racka / PhDr. Drahomíra Pavlíková >
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Oponentní komentář k textu Mgr. Jindřicha Racka
PhDr. Drahomíra Pavlíková
Ve své krátké reakci na příspěvek pana Jindřicha Racka bych se chtěla především zaměřit na část článku hovořící o vzdělávání pracovníků OSPODů. Pracuji jako vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví obce s rozšířenou působností, který má stěžejní působnost právě v oblasti sociálně právní ochrany dětí.
Pokud se zaměřím na vzdělávání pracovnic (u nás pracují samé ženy) tohoto oddělení, musím konstatovat, že kontinuálně probíhá již řadu let. Sociální pracovnice jsou totiž zároveň úřednice, kde pro jejich vzdělávání platí zákon o úřednících. V dikci tohoto zákona se snažíme vybírat školení tak, aby byla také - jak píše autor článku „zaměřena na potřeby dítěte a jejich naplňování“.
Dále musím podotknout, že nečekáme na novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, a již celou řadu let řešíme problematické případy ve článku zmiňovanou metodou případových konferencí. Jen jsme ji nerealizovali v prvopočátcích pod tímto názvem…Plně souhlasím s autorem článků s tématy, ve kterých by vzdělávání pracovníků OSPODů mělo probíhat.
Eklekticismus vztahující se hlavně k profesi sociálních pracovníků klade na pracovníky větší nároky, než je to v jiných pomáhajících profesích.
Mám jen jednu připomínku nebo spíš doplnění k článku pana Racka, a tou je kvalita nabízených školení. Denně dostávám i několik nabídek od různých firem. Jejich kvalita a přínos sociálním pracovnicím je však leckdy málo efektivní, tím chci říci, že přednášet témata v rámci sociální problematiky by měli odborníci, kteří nejen znají literu zákona, teorie a metody práce, ale také jsou seznámeni s problematikou sociální práce přímo z terénu a navíc umí přednášená témata posluchačům srozumitelně přednést.
Efektivní komunikace, rozhovor s dítětem, prevence syndromu vyhoření… jistě zajímavá a nezbytná témata pro výkon sociální práce, ale i za nimi stojí lidé, předpokládáme že odborníci, kteří tu odbornost mají umět předat…
V neposlední řadě bych ještě chtěla vyjádřit naprostý souhlas se závěrem článku pana Racka. Po letech ve vedoucí funkci si stále více uvědomuji, že správný výběr těch „správných“ lidí je pro výkon sociální práce základním stavebním kamenem, neboť měnit názor nemotivovaného a neempatického pracovníka není v moci ani toho nejlepšího školitele.
PhDr. Drahomíra Pavlíková
Autorka je vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Mělník.