ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Autorské příspěvky > Archiv > Rodičovské konflikty > Konflikty rodičů a porozvodová péče o děti / MUDr. Elena Turnovská > Oponentura k textu MUDr. Turnovské / MUDr. Eva Vaníčková,CSc. >
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Oponentura k textu MUDr. Turnovské
MUDr. Eva Vaníčková,CSc.
Rozvod rodičů skutečně představuje pro děti nejvíce rizikovou situaci a také v bodovém hodnocení patří svými 90-99 body na vrchol bodového hodnocení stresorů. Zkušenosti ukazují, že pro drtivou část dětí rozvod znamená osobní zkušenost s manipulativním chováním ze strany jednoho nebo obou rodičů, s formou aktivního či pasivního psychického násilí nebo se samo stává svědkem domácího násilí či je dokonce obětí falešného nařčení např. ze sexuálního zneužití druhým rodičem (Münchausenův syndrom v zastoupení). Všechny popsané situace představují různé formy interpersonálního násilí a to v situaci, kdy dítě má naopak vyšší potřebu ochrany, podpory a porozumění ze strany svých rodičů. Není-li jeho potřeba naplněná, může násilí a dlouhodobý stres rozvodové situace přispět k rozvoji komplexního vývojového traumatu dítěte.
Z pohledu práv dětí je třeba včas zajistit právo dítěte na informace tak, aby každé znalo svá práva (právo na informace, ochranu před interpersonálním násilím, škodlivými vlivy, na podporu zdravého vývoje a zdraví, právo participace), mělo představu o procesu rozvodového řízení a vědělo na koho konkrétně se může obrátit o radu nebo pomoc. To významně sníží jeho nejistotu, úzkost, stres a přispěje k prevenci rozvoje vývojového traumatu.
Opakované výsledky výzkumů ukazují, že děti hodnotí rozvod rodičů jako největší trauma. Kromě v textu uvedených následků v oblasti duševního zdraví dítěte je třeba připomenout, že nezvládnutá traumata dětí z rozvodů se v posledních letech podílí na stoupající prevalenci sebevražedného chování a záměrného sebepoškozování adolescentů v ČR a významně přispívá ke zhoršení duševního zdraví dětí.
Instrument případových konferencí je třeba s nejvyšší urgencí uvést do běžné praxe. K naplnění jeho smyslu a smysluplné realizaci individuálních plánů na ochranu a podporu dítěte je zapotřebí, aby existovala dostatečná a dostupná nabídka komplexních služeb (intervence na podporu duševního, emocionálního a sociálního zdraví dítěte, včasná diagnostika vývojového traumatu a terapie dětí ohrožených jakoukoli formou interpersonálního násilí) včetně práce s rodinou. Dnes se nabízí možnost využití současně probíhající transformace ústavních zařízení a za inspirace zkušenostmi z některých evropských zemí, kde fungují komplexní zařízení typu rodinných domovů, které tyto služby zajišťují.
V současné době je v ČR zcela nedostatečná nabídka výše uvedených služeb pro podporu duševního zdraví dětí, intervenci, terapii a práci s celou rodinou, a tato situace je nadále zcela neslučitelná s aktuální potřebou a nejlepším zájmem dětí. Dokonce 30 % českých teenagerů potřebu takové služby deklarovalo.
Rodinné domovy poskytují na bázi nízkoprahových, svépomocných, odborných a vysoce specializovaných služeb intervenci, diagnostiku a především terapii všem dětem ohrožených jakoukoli formou interpersonálního násilí včetně práce s rodinou. Také mezinárodní společnost pro prevenci násilí doporučuje komplexní přístup a práci s celou rodinou v různém režimu jako prevenci odejmutí dítěte z biologické rodiny a prevenci vývojového traumatu.
Bylo by vhodné věnovat širší pozornost identifikaci „nejlepšího zájmu dítěte“ (současný překlad Úmluvy „Zájem dítěte“), aby všichni odborníci znali jeho teoretická východiska (komponenty, indikátory) tak, aby mohl být pro konkrétní dítě a situaci jasně definován a to v různých časových horizontech. Klíčovou roli zde hraje profesionalita, supervize a práce se syndromem vyhoření.
Lze podtrhnout platnost teze, že rodiče si nedostatečně uvědomují skutečnost, že jsou pro dítě vzorem sociální komunikace, řešení konfliktů a sporů v běžném životě, natož pak v zatěžující situaci, kterou rozvod představuje pro všechny členy rodiny. Zvládnutí emocionálně náročných situací se stává součástí rodinné paměti. Řešení rozvodu tedy není jen otázkou aktuální potřeby, ale představuje vklad do osobnosti dítěte, jeho psychické odolnosti a životního příběhu. Z toho důvodu je otázka důstojného a nekonfliktního rozvodu rodičů pro děti zcela zásadní a odborníci jsou povinni k tomu vytvořit všechny předpoklady, především již výše zmíněnou dostupnou nabídkou služeb.
Významná je spolupráce se soudním systémem, kde je třeba trvat na proměně v soudy přátelské dětem tak, aby nebyla rodičovská práva či práva procesní apod. nadřazena nejlepšímu zájmu dítěte. V současné době je připravený návrh na zavedení advokáta pro dítě v občansko-právních otázkách a připravuje se změna zákona o soudních znalcích.
MUDr. Eva Vaníčková,CSc.
Autorka je sociální pediatrička a odborník preventivního lékařství. Přednáší na 3. Lékařské fakultě UK v Praze. Dále působí v Ústav zdraví dětí a mládeže, který je partnerem Národního koordinačního centra prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti Fakutlní nemocnice Motol. Spolupracuje s poradnou pro dětské oběti násilí PORŮŽOVKA.