K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům  taktéž vzor správního rozhodnutí.

Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení  STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.

Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.

Předsedkyně občanského sdružení Centrum pěstounských rodin Mgr. Vlasta Neckařová ve svém příspěvku popisuje začátky fungování sdružení, kdy se jednalo především o poskytování volnočasových aktivit pro pěstounské rodiny. Postupem času se však na tyto aktivity začaly nabalovat další a další služby, stejně tak jako další a další pěstounské rodiny. Přijetím novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí nastala pro centrum obrovská změna. "Začali jsme uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče. Ze spřáteleného společenství pěstounů se stal poskytovatel služeb pro pěstounské rodiny. To, co dříve bylo jen službou daného okamžiku, když se podařilo získat finanční prostředky od sponzorů či z dotačního řízení, najednou mohlo začít být stálé a kontinuální. Služby, které dříve byly jen v rozhovorech o našich potřebách, tu jsou a jsou tu pro všechny," doplňujeme Mgr. Vlasta Neckařová.

Programová ředitelka Sdružení SOS dětských vesniček Mgr. Jindra Šalátová ve svém příspěvku popisuje, jaké služby nabízí maminkám pěstounkám či manželským párům, které vykonávají pěstounskou péči přímo v SOS dětských vesničkách. Sdružení od nového roku nabízí také své služby "individuálním" pěstounům, kteří bydlí v regionech vesniček, a to v rámci dohod o výkonu pěstounské péče.

Přestože se občanské sdružení Centrum pro náhradní rodinnou péči potýká s největšími finančními problémy od založení organizace v roce 2005, poskytuje řadu služeb pro náhradní rodiny, a to vše v souladu s jeho původním posláním, kterým je dlouhodobá podpora rodin s dětmi v náhradní rodinné péči zaměřená na vytváření příznivého a stabilního rodinného prostředí. O činnosti sdružení si můžete více přečíst v příspěvku sociální pracovnice sdružení, Marie Hodkové.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách souhrn otázek o odpovědí týkajících se implementace novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Vzhledem k tomu, že v současném době Vám na tomto webu prezentujeme tématický blok k individuálním plánům ochrany dítěte, rozhodli jsme se z velkého počtu všech odpovědí vybrat ty, které se týkají tohoto tématu.

Mozaiku autorských příspěvků k tématu individuálních plánů ochrany dítěte doplňuje text Mgr. Terezy Mazákové, která je poradcem a psychologem v občanském sdružení Prev-Centrum. Autorka ve svém článku reflektuje IPOD a práci s ním v širším kontextu, zároveň vyjadřuje svůj postoj k tomuto druhu sociální práce, zmiňuje výhody a nevýhody tohoto postupu a pokouší se vystihnout, jak by měl IPOD vypadat v ideálním případě.

Autorka se ve svém příspěvku k tématu individuálních plánů ochrany dětí zabývá IPODem z praktického pohledu, snaží se vystihnout jeho přínosy pro sociální práci s dítětem a jeho rodinou. Zmiňuje se rovněž o tom, že IPOD není žádnou novinkou, kterou by zavedla novela zákona o sociálně - právní ochraně dětí. „Již v roce 2009 vznikl metodický pokyn MPSV, který právě o tomto hovořil. Tento metodický pokyn nevznikl náhodou, ale zejména díky požadavkům dynamické praxe. Zejména na kontrolách obcí III. typu se ukazovalo, že spisová dokumentace je často velmi obsáhlá, a nejenom v důsledku toho, nepřehledná. Chyběla kontinuita, jasný a konkrétní výstup, chyběly informace, kam se bude případ ubírat, jaké kroky budou následovat," dovysvětluje Mgr. Nožířová.

Co říká zákon o sociálně-právní ochraně dětí o individuálních plánech ochrany dětí? Co má IPOD obsahovat a jak často je třeba jej aktualizovat? Kdo vlastně má povinnost IPOD vypracovávat? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme zodpovědět v tomto příspěvku, který vychází ze samotného znění zákona, důvodové zprávy, prováděcí vyhlášky a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012".

Autorka ve svém příspěvku předestírá význam individuálního plánování pro dítě a rodinu. Popisuje metodiku individuálního plánování, jeho fáze a cíle, včetně časového harmonogramu, přičemž uvádí praktická odůvodnění tohoto postupu. Je zdůrazněn význam aktivního zapojení klienta, standardizace práce s informacemi, možná rizika. V kontextu práce Centra pro rodiny je uvedeno též provázání individuálního plánování s dopady na situaci klienta.

Autorka v příspěvku popisuje, co je potřeba pro komplexní vytvoření individuálního plánu ochrany dítěte. Podle Mgr. Teplé je tvorba samotného IPOD určitým kompilátem z různých "zdrojů", ke kterým uvádí jejich úskalí, která ovlivňují další zpracování IPOD. Podle autorky je nutné si uvědomit, že nehodnotíme dítě (ani jeho rodinu), ale potřeby dítěte v jednotlivých oblastech jeho vývoje a také potřeb jeho rodiny. Znamená to nedívat se na to, co dítě neumí a v čem je „problematické“, ale dívat se na dítě v kontextu jeho věku, prostředí, případného zdravotního, sociálního či psychického znevýhodnění a zejména na jeho dovednosti, na to co umí, co ho těší, co ho zaujme, z čeho má radost, jak vnímá sebe samo, své prostředí, svou rodinu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách souhrn otázek o odpovědí týkajících se implementace novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Vzhledem k tomu, že v současném době Vám na tomto webu prezentujeme tématický blok k vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, rozhodli jsme se z velkého počtu všech odpovědí vybrat ty, které se týkají tohoto tématu.

Na jaké oblasti se zaměřit a jak podrobně má být vypracováno hodnocení situace dítěte a jeho rodiny stanovuje vyhláška č. 473/2012 Sb. Ta hned v prvním paragrafu říká, že vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a provádí se na základě vyhodnocení situace dítěte, rodiny a jejího širšího prostředí. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo elektronický, editovatelný formulář k vyhodnocení situace dítěte. Formulář je uživatelsky jednoduchý a umožňuje ke každému záznamu vždy uvést datum jeho provedení.

Co vlastně říká zákon o sociálně - právní ochraně dětí o vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny? Kdy je třeba začít hodnotit situaci dítěte? Je vyhodnocování na základě formulářů novinka, je to práce „navíc“ nebo naopak usnadnění výkonu sociálně – právní ochrany dětí? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme odpovědět v uceleném tematickém bloku, který vychází z aktuálního znění zákona, důvodové zprávy k novele a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012".

Mozaiku tématu vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny doplňuje další autorský příspěvek. Tentokrát je jeho autorkou sociální pracovnice programu Podpora pro rodinu a dítě o.s. Amalthea Mgr. Michaela Teplá. Podle ní vyhodnocování přispívá spolu s individuálním plánováním ke zvyšování kvality nabízených služeb, ale především staví do popředí názor a zájem dítěte a přispívá k cílené a na míru šité nabídce pomoci.

V rámci konceptu „Rozhodujeme v zájmu dítěte“ byla zpracována komplexní metodika vyhodnocování situace rodiny a rodičovských kompetencí. Metodika obsahuje tři části: A – vyhodnocování situace dítěte, B – vyhodnocování rodiny a rodičovských kompetencí, včetně podpůrného nástroje a část C – individuální plán ochrany dítěte. Velkým plusem představované metodiky je reflexe novely zákona o sociálně-právní ochraně a související vyhlášky č. 401/2012 Sb.

Přinášíme Vám další z příspěvků k tématu vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Autorem je klinický psycholog a psychoterapeut doc. PhDr. Oldřich Matoušek, CSc. V příspěvku se například dozvíme, že hodnocení situace dítěte a jeho rodiny lze rozdělit do čtyř etap, nebo že lze provést systematické hodnocení celé rodiny podle sfér jejího fungování. "Hodnocení je součást práce s rodinou, nelze ho od této práce s rodinou oddělit. Způsob, jakým je provedeno, předjímá další průběh práce s rodinou, protože definuje rámec, definuje důležité aktéry, definuje důležitá chování a prožitky a také směřuje pozornost všech zúčastněných k určitým cílům práce s rodinou," doplňuje doc. Matoušek.

Příspěvek kurátora pro mládež na OSPOD na Městském úřadě v Tachově Bc. Josefa Pánka přináší aktuální pohled na změny v rámci systému péče o ohrožené děti. Zaměřuje se zejména na "nové" metody sociální práce, individuální plán ochrany dítěte, a samozřejmě také na naše březnové téma vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Podle autora příspěvku je důležitá rovněž multidisciplinární spolupráce mezi všemi zainteresovanými subjekty. "Musí dojít k vzájemnému propojení služeb, aby byla péče ucelená. I kvalitní odborník, který se bude izolovat a nebude spolupracovat s ostatními, může klientovi ublížit, "dodává Bc. Josef Pánek.

V rámci tématu vyhodnocování situace dítěte a rodiny bychom Vás rádi upozornili na zajímavou publikaci nakladatelství Portál. Jedná se o knihu Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny od autorů doc. PhDr. Oldřicha Matouška CSc. a PhDr. Hany Pazlarové, Ph.D. Tato příručka se zabývá především hodnocením rodin, v nichž může být dítě ohroženo špatným zacházením ze strany rodičů nebo jiných blízkých osob.  Hodnocení rodiny má podle autorů knihy v první řadě ukázat, nakolik je její prostředí pro dítě příznivé, případně nepříznivé.Vedle toho má ale také umožnit plánování a posuzování efektivity práce s rodinou.

Autorka chápe vyhodnocování situace dítěte a rodiny jako jeden ze základních pilířů práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Vyhodnocování se prolíná se všemi činnostmi, které pracovníci o.s. Střep společně s rodinami realizují - ať již spolupracují v režimu zákona o sociálních službách nebo zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

V rámci individuálního projektu MPSV „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti“ bylo rovněž vyhlášeno výběrové řízení na rozpracování, pilotní ověření a následné dotvoření rámce vyhodnocování situace dítěte a rodiny. Součástí zakázky je i vytvořené doprovodných manuálů pro další implementaci a vyškolení 15 lektorů pro návazné vzdělávací aktivity.

Cílem knihy Případové konference - Praktický průvodce pro práci s ohroženou rodinou, jejíž autorkou je ředitelka o.s. Střep Věra Bechyňová, DiS., je seznámit odborníky pracující s ohroženými rodinami s praktickými zkušenostmi z realizace případových konferencí (PK), které mohou používat ve své práci. Čtenáři se dozvědí, na co nezapomenout při přípravě PK, jak motivovat rodiče a ostatní odborníky, aby na PK přišli a angažovali se v jejím průběhu. Text je prokládán příklady z praxe a doplněn vzory dokumentů, které jsou pro přípravu a průběh PK potřeba. Knihu vydalo v roce 2012 nakladatelství Portál.

Autorka textu, kterou je ředitelka občanského sdružení Střep Věra Bechyňová, DiS., se v něm zaměřila na to, jak pořádání případových konferencí přispívá k uvádění novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí do praxe. Autorka v příspěvku například zmiňuje, že podaří-li se sociálním pracovníkům nastavit dobrou praxi při realizaci PK, stanou se jejich základním pracovním nástrojem a budou ho moci využívat pro realizaci dalších změn, které novela obsahuje a které jsou založeny na multidisciplinární spolupráci (např. vyhodnocování situace dítěte a rodiny, plánování, změny v oblasti pěstounské péče). Autorka k příspěvku připojila rovněž vzory pracovních listů, které mohou sociální pracovníci obměňovat tak, jak budou potřebovat (dle knihy Případové konference,  Praha, Portál 2012).

Pro získání uceleného pohledu na téma případových konferencí Vám nabízíme výběr z veřejně dostupných textů, zejména metodických brožur, diplomových prací, apod. Je zřejmé, že se případové konference jako metoda práce s ohroženými dětmi a rodinami již dostaly do povědomí široké veřejnosti a jsou též součástí akademické přípravy sociálních pracovníků.

Druhá část příspěvku sociální pracovnice Centra náhradní rodinné péče o.s. Amalthea Mgr. Moniky Semerádové se zabývá zajištěním bezpečí dítěte při konání případové konference. Autorka v příspěvku popisuje zkušenosti přímo z praxe a dozvíme se například, že je třeba vždy dítě na případovou konferenci po všech stránkách důkladně připravit. "Jedná se o náročnou situaci, kdy je dítě u jednoho stolu zpravidla se samými dospělými a ne vše, co uslyší, se mu bude třeba líbit. Dítě by mělo přesně vědět, jak bude případová konference probíhat, kdo tam bude a proč," doplňuje Mgr. Semerádová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách souhrn otázek o odpovědí týkajících se implementace novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Vzhledem k tomu, že v současném době Vám na tomto webu prezentujeme tématický blok případových konferencí, rozhodli jsme se z velkého počtu všech odpovědí vybrat ty, které se týkají tohoto tématu.

Co vlastně říká zákon o sociálně - právní ochraně dětí o případových konferencích? Za jakých okolností se musí případové konference uskutečnit? Jsou případové konference novinka, je to práce „navíc“ nebo naopak usnadnění výkonu sociálně – právní ochrany dětí? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme odpovědět v uceleném tematickém bloku, který vychází z aktuálního znění zákona, důvodové zprávy k novele a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012".

Jak již název samotného příspěvku napovídá, text pojednává o účasti dítěte na případové konferenci. Autorka při zpracování textu vycházela ze své praxe při práci s náhradními rodinama v o.s. Amalthea a shrnuje, proč je přínosné, když jsou děti součástí řešení své situace.

Autorka ve svém příspěvku popisuje několikaletou zkušenost s pořádáním případových konferencí v rámci občanského sdružení Rozum a Cit. Zmiňuje se rovněž o tom, kdo je nezbytným účastníkem případové konference a jakou roli hraje facilitátor.

Příspěvek popisuje využívání případových konferencí na úseku sociální prevence Městského úřadu Mělník, kde se tato metoda sociální práce velmi osvědčila jako efektivní nástroj při jednání s nemotivovanými klienty. Autorka v příspěvku rovněž specifikuje, kdo jsou členové týmu případových konferencí.