Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Autorské příspěvky
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Příklady dobré praxe
Zanedbávané a týrané děti - chyba lidí nebo systému?
V souvislosti s případem týraného chlapce Dominika z Brna byl minulý týden brněnským městským soudem uložen podmíněný trest sociální pracovnici, která měla rodinu na starost (více například na serveru Aktuálně.cz). Případy týraných dětí se v médiích objevují poměrně často, málokdy je ale veřejně řešen také případný trest pro odpovědné pracovnice.
V této souvislosti vyvstává řada otázek:
- Může chystané standardizované vyhodnocování ohrožení dítěte a situace rodiny podobným případům zabránit? Například pokud budou nastaveny jednotné postupy pro určení míry rizika, bude možné včas identifikovat případy vyžadující okamžitou intervenci v rodině, a to i při předávání případů mezi pracovnicemi, při současném řešení velkého množství případů, atd.?
- Může plánované síťování služeb zajistit včasnou a komplexní podporu dětem ohroženým týráním? To znamená, že pokud bude v regionu každého kraje existovat síť podpůrných a intervenčních služeb, státních i nestátních, bude dost kvalifikovaných pracovníků pro zajištění potřebné péče o všechny ohrožené děti?
- Kde je hranice osobní odpovědnosti pracovnic podléhajících systému péče o ohrožené děti a rodiny? To znamená do jaké míry nese odpovědnost za podobné případy stát, samospráva (např. magistrát) a samotná pracovnice. Napomůže standardizace postupů objektivnímu vyhodnocení její činnosti?
Váš názor nás zajímá, zapojte se do diskuze!
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz
Diskutujte k tématu
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
