Děti z ústavní péče mají častěji psychiatrické diagnózy

V poslední části reportáže ze semináře s názvem Právo na rodinnou péči se seznámíme se základními principy, na kterých stojí Národní strategie ochrany práv dětí, která má být do konce tohoto roku předložena Vládě ČR.

V bloku Komplexní řešení vývoje dětí vystoupila jako první Petra Uhlíková z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která ve svém příspěvku shrnula funkce rodiny a proces socializace dítěte.

Dalším vystupujícím v tomto bloku byl Radek Ptáček z téže kliniky. Radek Ptáček rovněž publikoval na našem webu a to příspěvek Potřeby dětí a jejich plnění v systému náhradní péče, který si můžete přečíst zde. Na semináři se zaměřil na vliv náhradní rodinné péče na vývoj a život dítěte. Nejzásadnějších z odprezentovaných údajů jsou patrně tyto: děti umístěné v ústavní péči 8krát častěji užívají psychofarmaka, 16krát častěji se u nich vyskytují psychiatrické diagnózy, 20krát častěji se u nich vyskytují posttraumatické stresové poruchy a mají výrazné růstové a vývojové opoždění (jedná se o údaje ze studií např. Palacoiset al z roku 2010, Cohen et al. z roku 2010, atd.). Tento programový blok uzavřel Zlatko Marinov z pediatrické a dětské obezitologické ambulance dětské polikliniky FN Motol, který přítomné seznámil se zdravotními problémy, které se u dětí v ústavní péči objevují.

Praktické zkušenosti s vedením kojeneckého ústavu prezentoval na semináři Miroslav Rákos, který dvacet let pracoval jako ředitel Krajského dětského domova pro děti do tří let v Karlových Varech. Na jeho vystoupení navázala zástupkyně Společnosti pro ranou péči, jež představila činnosti, které jejich společnost vykonává při práci s dětmi s kombinovaným postižením. Autentickou zkušenost s touto službou přítomným popsala Věra Dytrichová, maminka tří dětí, z nichž jedno (dnes osmileté) má těžké postižení. Službu rané péče, která je preventivní sociální službou pro rodinu dítěte s ohroženým vývojem nebo s postižením, velmi chválila a vyjádřila rovněž velký vděk za podanou pomocnou ruku, která byla pro ni zejména v  začátcích tak důležitá. Zároveň ocenila předání kontaktů na rodiny se stejně postiženými dětmi, z nichž s některými se dodnes stýká.

Seminář uzavřela Klára Trubačová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí Ministerstva práce a sociálních věcí. Představila možnosti řešení současné situace. Dle MPSV je takovým řešením kvalitní systém péče o ohrožené děti, který bude vyžadovat shodu všech zúčastněných stran a  zejména změnu způsobu práce. Důležitým faktorem je právě vůle ke změnám a ke zkvalitnění péče. Klára Trubačová v rámci svého příspěvku zmínila rovněž základní desatero, které je součástí Národní strategie ochrany práv dětí. Ta má být vládě předložena do konce tohoto roku. Hlavním cílem Národní strategie péče ochrany práv dětí je funkční systém zajišťující důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování jejich potřeb, který pracuje na základě následujících principů:

1. Je plně zaměřen na dítě.
2. Respektuje potřeby a vývoj dítěte.
3. Sleduje dlouhodobý zájem dítěte, podporuje jeho jedinečnost a vývoj.
4. Umožňuje rovné příležitosti pro všechny děti bez ohledu na jejich pohlaví, schopnosti, rasu, etnikum, zdravotní postižení, okolnosti nebo věk.
5. Zahrnuje do řešení situace děti a rodiny, stejně tak jako celé jejich sociální okolí.
6. Staví na silných stránkách dětí a rodin a identifikuje problémová místa.
7. Funguje integrovaně a ve spolupráci všech zúčastněných subjektů.
8. Je trvalým a interaktivním procesem.
9. Poskytuje a reviduje opatření a poskytované služby.
10. Je založen na objektivně zjištěných skutečnostech a důkazech.

DOPORUČUJEME K PŘEČTENÍ TAKÉ:

PRVNÍ DÍL REPORTÁŽE O NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČI V NORSKU - zde

DRUHÝ DÍL O NÁHRADNÍ PÉČI V POLSKU - zde

Zdroj fotografie: www.sxc.hu

Diskutujte k tématu