Mgr. Klusáček: Škola hraje významnou roli v ochraně dětí

Existují různé modely toho, jakou může mít škola v sociálně-právní ochraně dětí (dále jen ochraně dětí) různě významnou roli. V „minimalistickém“ modelu škola funguje pouze jako subjekt, který ohrožení dítěte identifikuje a hlásí orgánům ochrany dětí, do podpory ohrožených rodin se příliš nezapojuje ani sama, ani ve spolupráci se sociálními službami. Jak bude vidět níže, to je do značné míry případ České republiky. Naopak, pokud je škola chápána jako významný prvek v systému péče o ohrožené děti, stává se důležitým poskytovatelem podpory rodinám v obtížné situaci, a podílí se tak na prevenci odebírání dětí z rodiny. To je případ anglosaských zemí, kde mají školy tradičně silnou sociální roli a kde je, dovolím si tvrdit, i díky tomu mimo rodinu umístěno, v přepočtu na tisíc dětí, dvakrát až třikrát méně dětí než v ČR.[1]

Na škole, která hraje významnou roli v ochraně dětí, většinou působí sociální pracovníci, kteří se věnují kromě podpory školní docházky také poskytování podpory ohroženým rodinám. Jak uvádí ředitelka jedné základní školy ve Velké Británii: „Moje základní škola se nachází ve velmi deprivované oblasti, kde mnoho dospělých neumí číst ani počítat, nemají pro své děti žádné aspirace, a kde žijí generace lidí, kteří nikdy nepracovali. Školy jako moje už nejsou jenom vzdělávací instituce. Jsme zdravotní centra, uzlové body sociální péče, poskytovatelé poradenství v oblasti sociálních dávek i bydlení, terapeuti, rozvíjíme rodičovské kompetence a poskytujeme celoživotní vzdělávání. Také učíme děti.“

Osmdesát pět procent základních škol ve Spojeném Království např. provozuje tzv. školní snídaňové kluby, kde jsou potřebným dětem každé ráno poskytovány snídaně.[2] Dětem z rodin, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, jsou ve školách v Anglii poskytovány zdarma školní obědy a většinou i snídaně. V případě, že školy nedokážou poskytnout ohroženým rodinám dostatečnou podporu, nenásleduje nutně zapojení orgánů ochrany dětí, ale dokud to je možné, spolupracuje škola v první řadě se sociálními službami v komunitě. Pokud jde o spolupráci s orgány ochrany dětí, kromě včasné identifikace a ohlašování ohrožení dítěte se škola také podílí na vyhodnocování situace rodiny a potřeb dítěte a plánování ochrany dítěte. O tom, jak fungují v ochraně dětí školy v ČR, máme velmi málo informací. Na toto téma neexistují téměř žádné výzkumy, a dokonce ani diplomové práce. Co víme:

Pokud jde poskytování podpory ohroženým rodinám přímo školou, existují školy v sociálně potřebných lokalitách, které poskytují ohroženým dětem materiální pomoc, například možnost vysprchovat se ve škole nebo školní obědy či svačiny zdarma (projekt „Obědy pro děti“). Avšak o tom, do jaké míry nabídka podpory odpovídá potřebám dětí a rodin, máme jen kusé informace. Například z uvedeného projektu „Obědy pro děti“ bylo podporováno v březnu 2015 pouhých 1 409 dětí.[3] Ve školních jídelnách v základních školách se přitom nestravuje více než 140 tisíc dětí,[4] z nichž zřejmě relativně velká část na obědy nechodí ze sociálních důvodů, protože existuje silná statistická souvislost mezi počtem nestravujících se dětí a počtem příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi v krajích.[5]

Na některých školách působí asistenti pedagoga pro sociálně znevýhodněné žáky, kteří v některých případech částečně fungují v podstatě jako školní sociální pracovníci a poskytují ohroženým rodinám určitou podporu, zejména pokud jde o spolupráci se školou. Asistentů pro sociálně znevýhodněné však působí na školách v ČR přibližně jen 450,[6] což vychází při odhadovaném počtu 80 tisíc sociálně znevýhodněných dětí[7] (10 % z dětí v základním školství) na 180 dětí na jednoho asistenta, přestože v kapacitě jednoho asistenta jistě není podpořit více než 20 dětí/rodin. Navíc významná část z asistentů pro sociálně znevýhodněné žáky pouze podporuje určité žáky přímo v hodinách, a v podpoře ohrožených rodin nehraje významnou roli.

V případě druhého stupně podpory ohroženým rodinám, kdy již škola na podpoře rodiny spolupracuje s dalšími subjekty, zejména sociálními službami, sice existují příklady dobré praxe, kdy mají školy navázanou spolupráci se sociálně-aktivizační službou pro rodiny s dětmi. Nicméně např. v Karlovarském kraji, který jediný disponuje nějakými daty, mělo spolupráci s nějakou NNO navázáno pouze 25 procent základních škol.[8]

O fungování škol v ČR v oblasti identifikace ohrožení dítěte, jeho ohlašování a vůbec spolupráce s OSPOD máme informace z „Analýzy sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi“ zpracované pro MPSV v roce 2014.[9] V rámci této analýzy však bylo provedeno pouze kvalitativní šetření mezi neznámým (sic!) počtem učitelů, tudíž výsledky rozhodně nejsou reprezentativní a je třeba je brát s rezervou. Výzkum ukázal, že dotazovaní učitelé mají nízké právní povědomí v oblasti ochrany dětí, často např. nevědí, co je to případová konference, natož aby se jí účastnili. Mezi učiteli jsou také stále rozšířené obavy, že nahlášení podezření ze zanedbávání či týrání dítěte OSPOD bude mít negativní dopad na rodinu i dítě. Výše uvedené samozřejmě nevylučuje to, že některé školy s OSPOD dobře spolupracují, o čemž i některé OSPOD referují.

Škola může hrát velmi významnou roli v ochraně dětí a prevenci institucionalizace. Jak skrze přímé poskytování podpory ohroženým dětem a rodinám, tak skrze spolupráci se sociálními službami a OSPOD. To málo, co víme o fungování škol v ochraně dětí v ČR, naznačuje, že zde bohužel nefungují příliš dobře ani v jedné z uvedených oblastí. Měli bychom začít hledat odpovědi na otázky: Jaké jsou předpoklady toho, aby naše školy mohly lépe chránit děti? Jak vypadá a jak by se měla změnit příprava budoucích pedagogů na poli ochrany dětí v rámci univerzitního studia i další vzdělávání pedagogických pracovníků? Jak zajistit, abychom měli na všech školách kompetentní osoby pověřené ochranou dětí? Jak podpořit spolupráci škol s OSPOD i sociálními službami?

Je pozitivní, že alespoň první krok byl učiněn díky tomu, že se Číjedítě rozhodlo doposud značně opomíjenému tématu školy a ochrany dětí věnovat.

Diskutujte k tématu