Nový občanský zákoník zavádí ústavní výchovu na dobu určitou
Ve středu 9. listopadu 2011 byl ve Sněmovně schválen nový občanský zákoník, který upravuje tři základní okruhy: vlastnictví, smlouvy a rodinu. Právě v posledním zmiňovaném okruhu najdeme také úpravu institutu ústavní výchovy. Návrh zákoníku v největší míře navazuje v této oblasti na právní úpravu platnou v současnosti. Pokud tedy nacházíme v rámci navrhované úpravy rodinného práva odchylky od současného stavu, jde především o změny formulační, jejichž účelem je usnadnit porozumění textu.
Takže stejně jako doposud by ústavní výchova měla být nařizována v případech, jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit. Ústavní výchova je v novém občanském zákoníku chápána jako nezbytné opatření, které lze učinit zejména tehdy, pokud dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Z toho vyplývá, že i nadále platí zásada subsidiarity – což znamená, že ústavní výchovu lze nařídit jen tehdy, když se jiná, mírnější opatření ukázala jako marná. Proto systematicky nalezneme ústavní výchovu v navrhovaném zákoníku až za ustanoveními o individuální formě péče o děti, mezi které se přitom počítá i péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Úplnou novinkou v chystané rekodifikaci občanského práva je řešení přechodné neschopnosti rodičů zabezpečit výchovu dítěte, která spočívá v tom, že dítě je po tuto dobu – nejdéle 6 měsíců – svěřeno soudem do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pokud by soud hojně využíval tuto možnost, bylo by třeba zřídit více těchto zařízení, protože v současné době jich je v České republice pouze 46 s kapacitou necelých 600 míst. Jenom v loňském roce bylo provedeno 2937 intervencí a dodat ještě lze, že nejvíce jsou do těchto zařízení umisťovány zanedbané děti, hned na druhém místě pak tělesně týraní chlapci a sexuálně zneužívané dívky.
V současné době ve většině případů, kdy rodiče nejsou schopni se o dítě na přechodnou dobu postarat, např. vzhledem ke své hospitalizaci, je dítě na základě § 76a občanského soudního řádu předběžně umístěno do dětského domova a je zahájeno řízení o nařízení ústavní výchovy. K těmto situacím by však nemuselo vůbec docházet, kdyby v České republice byl dostatek zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Problémem však je, že jsou tato zařízení nerovnoměrně rozmístěna po ČR, tudíž je možné, že pokud bychom chtěli naplnit literu zákona, mohlo by se stát, že dítě bude umístěno velmi daleko od svých rodičů, což je v rozporu s právem na rodinný život.
Na základě stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 202/2010 bylo do nového občanského zákoníku inkorporováno ustanovení, že nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově, jestliže jsou jinak rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění dalších povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti.
Nový občanský zákoník také přichází s ústavní výchovou na dobu určitou, a to na dobu tří let, s tím, že ústavní výchovu lze před uplynutím tří let od jejího nařízení prodloužit, jestliže důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají, a to opět na dobu maximálně tří let.
Stejně jako doposud by měl soud povinnost minimálně jednou za šest měsíců přezkoumat, jestli trvají důvody pro nařízení daného výchovného opatření, nebo zda je možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči. Aby soud mohl zjistit skutečnosti významné pro toto posouzení, vyžádá si zprávy příslušných orgánů sociálně-právní ochrany dětí, názor dítěte, je-li schopno si jej vytvořit a sdělit poté, co jej soud s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost řádně poučí, a nebo si vyžádá stanovisko od rodičů dítěte.
I nový občanský zákoník ve svém § 968 připouští prodloužení ústavní výchovy až o jeden rok po dosažení zletilosti z důležitých důvodů. Díl o ústavní výchově uzavírá ustanovení o úpravě vyživovací povinnosti rodičů, u jejichž dítěte byla nařízena ústavní výchova.
Zdroj: www.psp.cz, diplomová práva Petra Najmana na téma Ústavní výchova de lege lata a některé úvahy de lege ferenda
Zdroj fotografie: www.sxc.hu