Ústav má v mnoha ohledech negativní vliv na vývoj dítěte
Ve čtvrtek 22. května se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konference „Děti na cestě – vliv forem náhradní péče na vývoj dětí a život dospělých“. Na této konferenci byla prezentována hlavní zjištění výzkumu Národního institutu pro děti a rodinu a odborníků z 1. lékařské fakulty a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tím hlavním, co si odborná veřejnost z akce odnesla, bylo jednoznačné potvrzení toho, že pobyt v ústavní péči má v mnoha různých ohledech negativní vliv na vývoj dětí. Jedná se zejména o narušené vztahy s rodiči, specifické traumatické zážitky, absenci citové vazby nebo nemožnost udržovat a rozvíjet emočně vřelý a stabilní vztah s pečující osobou. Na konferenci bylo rovněž prezentováno, že oproti dřívějším studiím, například prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, CSc., děti vyrůstající v ústavní péči mají uspokojivý somatický vývoj a neexistuje zde zvýšené riziko na zdraví dítěte.
Výzkum se skládal ze dvou částí – longitudinální dětská studie a dospělá studie. Psychologové sledovali s odstupem dvou let necelé dvě stovky dětí ve věku od 7 do 12 let, které vyrůstaly v biologických rodinách, v dětských domovech a v pěstounské péči. V dospělé části studie bylo hodnoceno 280 dospělých. Výzkum probíhal pomocí série testů, kterými odborníci mapovali mimo jiné intelektový a socioemoční vývoj, sebehodnocení, deprese a traumatizace.
Děti z pěstounských rodin dosahují ze všech skupin nejvýraznějšího posunu v oblasti verbální složky intelektu. Ta úzce souvisí se vzdělávací péčí, která je dětem poskytována.
V oblasti socioemočního vývoje, který je určujícím budoucí úspěšnosti v sociálních vztazích, se prokázalo, že u dětí z dětských domovů jsou zvláště patrné chybějící silné osobní a vzájemně uspokojivé vztahy s dospělou osobou. Socioemoční vývoj úzce souvisí s vývojem sociálním a pocitem osamělosti. U dětí ve všech sledovaných skupinách dochází k mírnému nárůstu pocitů osamělosti.
Cílem dospělé studie bylo zmapovat charakteristiky dospělých osob, které v průběhu svého dětství měly zkušenost s náhradními formami rodinné péče a porovnat je s osobami bez této zkušenosti. Prezentovaný výzkum prokázal řadu rozdílů mezi osobami, které prošly náhradními formami péče, a osobami, které vyrůstaly v rodinách. U osob, které prošly náhradní péčí, se častěji vyskytují depresivita, neuroticismus, impulzivita, sebenejistota či nedůvěřivost. Studie také prokázala, že životní styl respondentů prošlých náhradními formami péče vykazuje nižší vzdělanostní i profesní úroveň a s tím související horší materiální životní úroveň, a také méně stabilní vztahy a nižší sociální oporu.
Řešitelé výzkumu také definovali doporučení pro systém péče o ohrožené děti, protože podle nich výzkum poskytuje poměrně širokou poznatkovou základnu o vlivu náhradních forem péče na vývoj dětí a život dospělých. Jedná se například o tato doporučení:
- Biologičtí rodiče by měli dostat přiměřenou asistenci a podporu při udržování rodiny a výchovy dětí.
- Míra ohrožení dítěte musí být objektivizována na základě reliabilních metod, nikoliv intuice odpovědných pracovníků.
- Výsledkem hodnocení ohroženého dítěte musí být vždy konkrétní a zcela jasný plán ochrany dítěte, který jasně stanoví způsoby péče o něj na základě individuálního posouzení jeho potřeb.
- Jakékoliv formy ústavní péče lze doporučit pouze v případech, kdy je dítě závažně ohroženo a vyžaduje specializovanou péči na nezbytně nutnou dobu.
- Dítě by mělo být vychováváno v prostředí, kde bude mít možnost rozvíjet si dlouhodobé, emočně vřelé, vzájemně uspokojivé a předvídatelné vztahy s dospělou osobou.
Výzkum uzavírá jeho hlavní řešitel PhDr. et PhDr. Radek Ptáček , Ph. D. slovy, že je nutné zdůraznit, že individuální péče o dítě v raném období i všech dalších fázích vývoje není pouze „společensky kosmetickou“ záležitostí, ale je nezbytná pro vývoj mozku i všech oblastí psychického a sociálního vývoje. Zároveň však doplňuje, že péče institucionální má své místo v oblasti sociálně – právní ochrany, ale pouze jako forma akutní, nikoli dlouhodobá.
Výzkum byl plně financován Nadačním fondem J&T. Prezentace z konferenci by se měly objevit rovněž na stránkách Nadačního fondu J&T.
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz