První reakce na dokument ANV Vize 2030
Redakce Čí je dítě? přináší první část reakcí na výzvu k diskuzi nad perspektivou ústavní péče o ohrožené děti, v návaznosti na koncepční materiál Asociace náhradní výchovy, Vize 2030, který najdete zveřejněný i na webových stránkách asociace.
Podpora široké diskuze odborné i laické veřejnosti nad klíčovými tématy ochrany ohrožených dětí je podstatou projektu Čí je dítě? již od jeho počátku. Vzhledem k některým reakcím považujeme za důležité upřesnit, že text Vize 2030 je koncepčním materiálem s významným dopadem do systému ochrany ohrožených dětí, proto byl, stejně jako řada jiných koncepčních, metodických i legislativních materiálů, předmětem výzvy k veřejné diskuzi. Text Vize 2030 byl prezentován s řádně uvedeným autorským odkazem. Dodáváme, že zveřejněním textu Vize 2030 nebyla primárně sledována kritika textu, jak oponují někteří z respondentů, nýbrž výhradně otevřené vyjádření a sdílení názorů na další vývoj ústavní péče v ČR.
Mgr. Petr Fabián, ředitel Dětské centrum Čtyřlístek
Snažil jsem se vnímat VIZI 2030 v kontextu Evropských zkušeností, možná mé odpovědi nebudou přesně korelovat s Vašimi dotazy. Základní věc, kterou vnímám, je démonizace ústavních zařízení i ze strany redakce „Čí je dítě?“.
Síť ústavních zařízení v nějaké podobě budeme vždy potřebovat. Tomu odpovídá praxe z Dánského království, kde i po reformě péče o ohrožené děti je ústavní zařízení postaveno na roveň pěstounské péči i komunitní péči. Rovněž to odpovídá výsledkům odborné studie z Velké Británie z roku 2010, kterou zveřejnilo MPSV v roce 2011, a jejímž výsledkem je potřeba vzniku malých ústavních zařízení. Rovněž zkušenosti z Polska i Slovenska tomuto nasvědčují. Zatím plně stačí, že novela zákona 359/1999 zrušila komunitní zařízení – tzv. zařízení pro výkon pěstounské péče, a již dnes je v terénu zřejmé, že to byl krok do slepé uličky. Opět, tato změna neodpovídá evropským zkušenostem, které na této pomoci dětem staví.
V otázkách struktury a velikosti ústavních zařízení jsme daleko vpřed před Evropskými zeměmi a můžeme Evropu učit. Tímto tvrzením ovšem nevylučuji, že není potřeba ještě dále měnit a vylepšovat systém. Jsou rovněž zařízení, která jsou poněkud pozadu.
Zásadně souhlasím s VIZÍ 2030, která i přesně upozorňuje na problematiku rodiny a na spolupráci s rodinou. Především chybí výchova dětí k odpovědnosti. Pokud chceme řešit systémově děti v ohrožení, musíme začít výchovou k odpovědnosti a seberozvoji osobnosti, a výsledky se dostaví cca za 200 let. Všechno ostatní je jen hašení požárů. Současné legislativní změny jen předefinovávají problém, ale systémově nepřináší řešení. Rodina za posledních 20 let prodělala změny, se kterými ještě neumíme fungovat. Od manželství, případně rodiče samoživitele, zde máme rodiny osob stejného pohlaví, které adoptují děti, rodiče, kteří žijí jen v partnerství s dítětem druhého partnera, případně s dítětem osvojeným, pěstounství jsme povýšili na zaměstnání. To je jen stručný okruh změn ohledně rodiny a s těmi se zatím podle praktických zkušeností úplně neumíme vyrovnat.
Co dle mého VIZE 2030 neobsahuje, je změna principu přechodu dětí z ústavního zařízení do samostatného života. Mladí lidé především ztrácí návaznost na vlastní historii a podporu široké rodiny nebo její náhradu.
Mgr. Jana Frühaufová, ředitelka, Dětský domov Uherský Ostroh
Na základě Vašeho e-mailu sděluji, že odpovědi na všechny Vaše otázky jsou uvedeny v textu Vize 2030, se kterým se ztotožňuji.
Titl. Anna Hejná, ředitelka, Dětský domov Kroměříž
Dovolím si v krátkosti odpovědět na otázky.
1/ Jak vnímám roli našich zařízení, jednoduše - likvidační, bez rozmyšlení, jaké to bude mít následky, jestli je to správný krok a co to přinese do budoucnosti. A kde se vytratil zájem řešit a stát na straně dítěte.
Souhlasím se vším, co Vize 2030 obsahuje, jsou to správné požadavky.
2/ Odezva na Vizi 2030 - je to pocit, že jsou mezi námi lidé, kteří vidí nutnost renovace stávajícího systému, ale ne likvidovat co funguje, ale pokračovat v dobré věci.
3/ Změna musí nastat, ale k prospěchu dítěte, rodiny i celé společnosti.
Doufám, že zvítězí zdravý rozum, nelze vše řešit způsobem „ode zdi, ke zdi"!
A také doufám, že bude politická vůle to prosadit!
Zdroj obrázku: www.pixmac.cz