Ví paní exministryně, kdo novelu „pro děti“ připravoval?
Mgr. Ria Černá: Ví paní exministryně, kdo novelu „pro děti“ připravoval?
Komu se dostaly do rukou noviny Práce & sociální politika z 12. července 2013 (http://www.mpsv.cz/cs/3644) a jeho zrak spočinul na Editorialu paní exministryně Müllerové, možná se podivil tak, jako se teď divím já. Je spokojená, že novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí byla schválena. Je ráda, že pro děti existuje větší šance, že prožijí dětství v bezpečí rodiny a ne v ústavu. Je ráda za tým, který na ministerstvu zanechává – věří, že společnou práci tým dokončí. I bez ní. Prožila prý na MPSV šťastných sedm měsíců. Velký díl spokojenosti s ní sdílím, ale je v tom i trochu zvláštní pachuť…
Ve svém tak trochu sebestředném editorialu už totiž nezmiňuje, že jakoby mimochodem těsně před svým odchodem z rezortu odvolala ředitele Odboru rodiny Miloslava Macelu. Právě on po celou dobu příprav novely i během jejího schvalování ve spolupráci s kolegy vše trpělivě vysvětloval. Šel krok za krokem za tím, aby dětí v ústavech opravdu ubylo a práce s dětmi a jejich rodinami se systematizovala. Odbornou veřejností je samozřejmě nenáviděn i oslavován – podle toho, odkud na změny koukáte. Z pohledu dětí mu patří spíše díky, i když je změna tak těžká…
Ať už byl důvod Macelova odvolání jakýkoliv – a média jich prezentují rovnou několik najednou a protichůdných k tomu – paní exministryně nejenže důvody nevysvětlila, ona dokonce v editorialu píše, jak dobrou práci na novele její tým odvedl. Myslí tím tým pana Macely? Nebo tým bez pana Macely? A pokud s ním, tak proč ho odvolala? Proč se editorial hemží superlativy
o ministerské dílně při práci na novele, když „měla jinou představu o jeho práci“, jak ji citoval časopis Respekt dne 28. června 2013 (http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-60158190-ministryne-odvolala-urednika-ktery-chtel-zrusit-kojenecke-ustavy)? Proč nechce uvést důvody? Proč mi zůstávají na rtech samá proč? Jakou „jinou představu“ paní exministryně měla? Proč nám „tu představu“ nesdělí?
Nemám právo (a k tomu ani potřebné informace) hodnotit, zda měl, či neměl být pan Macela odvolán. I kvůli paní exministryni důvody neznáme. O to tu ani nejde. Mám ale právo připomenout, že nebýt pana Macely, tak by žádná novela zákona nebyla a paní Müllerová by se neměla z čeho radovat. Pokračovali bychom směle v ústavní krasojízdě.
Jako teréňák se tedy z novely raduji, i když mi leckdy nestačí profesní dech, abych splnila všechny její náročné požadavky. Ale novela dýchá pro děti a jejich život s mámou a tátou doma, v rodině, byť třeba náhradní, když to nejde ve vlastní. Bude-li nás společně dýchat víc (to v praxi znamená, že na Orgánech sociálně-právní ochrany dětí skutečně přibudou kolegyně a kolegové „teréňáci“ a kolegové z ústavů budou smět vyjet do terénu), rozdýcháme „zástavu i vyražený dech“ našeho systému péče o ohrožené děti.
Mgr. Ria Černá je sociální pracovnice a psycholožka.
Zdroj fotografie: Reprint Česká televize