Mgr. Mazáková: IPOD zvyšuje pozornost ke kvalitě života dětí
Mgr. Tereza Mazáková: Individuální plány ochrany dítěte
Od schválení novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí již uplynulo několik měsíců. V souvislosti s novelou probíhalo vyhodnocování situace dětí nacházejících se v ústavní výchově. Proces vyhodnocování vychází z individuálního přístupu a provádí se na základě mapování situace dítěte, jeho rodiny a jejich širšího životního kontextu (sociální, ekonomická, rodičovská kapacita aj.). V rámci vyhodnocování probíhaly případové konference, intenzivní setkávání pracovnic OSPODu se sociálními pracovnicemi daných ústavů a dalších osob, které přichází s dítětem do styku (psychologové, psychiatři, další lékařský personál aj.). Aby mohlo vyhodnocování probíhat do určité míry standardizovaně, aktéři využívali vyhodnocovací formuláře, jejichž součástí byl tzv. IPOD čili individuální plán ochrany dítě.
IPOD má zaručovat budoucí plán průběhu spolupráce dítěte se zúčastněnými subjekty, jinak řečeno, měl by být nástrojem, jímž bude dítěti zaručena odpovídající péče i náležitá kvalita života v rámci již omezených a ne ideálních výchozích podmínek ústavního zařízení, pokud se podle něj budou zúčastněné strany řídit, Přestože jsou metodika vyhodnocování i IPOD shodné pro všechny zúčastněné, existují velké rozdíly v tom, jak k nim lze přistupovat a jak s nimi zacházet.
IPOD vždy odráží kvalitu a kompetence těch, kteří s ním pracují – čili těch, v jejichž péči se nedobrovolně ocitá dítě samé. Výslednou kvalitu IPODu také do značné míry předznamenávají další faktory. Těmi jsou např.: míra angažovanosti jednotlivých pracovníků, jejich časové možnosti, přístup k práci jako takové, stejně jako přístup k danému konkrétnímu dítěti. Jako významné se také jeví nahlížení smysluplnosti celého vyhodnocování, které ovlivňuje zejména motivaci pracovníků ke kvalitnímu vyplňování IPODů. Dalšími aspekty, které proces práce významně ovlivňují, jsou také dítě samotné a vnímání jeho perspektivy/perspektivnosti, naděje na zlepšení stávající životní situace. Pokud v ni pracovník OSPODu nevěří, lze jen stěží očekávat onu potřebnou vysokou míru angažovanosti. Na základě zkušenosti však mohu konstatovat, že stačí jedna angažovaná osoba v péči o dítě a proces vyhodnocování tím okamžitě nabývá na intenzitě. Bylo by vhodné, aby si každý z těch, kdo se vyhodnocování účastní, uvědomil, že právě on může být tou osobou, díky které se kvalita života dítěte v ústavní výchově může nebývale zlepšit, případně radikálně změnit.
Ať již může být přístup k IPODům jakýkoliv, je evidentní, že vyhodnocování a plánování má svá pozitiva i možná úskalí. Za jednoznačně pozitivní považuji zejména tyto aspekty: zvýšení pozornosti ke kvalitě života dětí dlouhodobě žijících v ústavní péči, zmapování rezerv v poskytované péči na základě vyplňování IPODů, generování nových nápadů na zkvalitnění života dítěte, větší míra angažovanosti více stran pečujících o dítě, komunikace těchto stran mezi sebou navzájem (např. komunikace mezi sociálním a zdravotnickým sektorem apod.). Velkou výhodou IPODů je také možnost dlouhodobého plánování, stejně jako možnost průběžné revize naplánovaných kroků.
Úskalí práce s IPODy vnímám zejména na těchto základních rovinách: IPOD jako samostatný nástroj není dostačující. Je nutné ho používat společně s dalšími nástroji. Jako jednoznačně smysluplnou nahlížím kombinaci s případovou konferencí. Případová konference může sloužit jako základní rámec, z kterého může vzniknout realistický, funkční a zejména kvalitní IPOD. Pokud hledáme systémová zlepšení v kvalitě života dítěte, je nutné, aby se na nich celý systém podílel, což může zamezit např. vzniku sice velmi ideálně vyhlížejícího, avšak v rámci systému nerealizovatelného IPODu. Práce s IPODy tedy také poukázala na důležité systémové prvky, např. na mezery v komunikaci mezi jednotlivými sektory (např. odbory sociální a zdravotní péče jsou stále velmi odděleny, přestože pracují na stejných případech). Stejně tak v této oblasti však ona úskalí nevznikají kvůli špatnému formuláři, ale mohou vznikat z neochoty ke komunikaci nebo z důvodu jiných lidských faktorů.
O autorce
Autorka je poradcem a psychologem v o.s. Prev-Centrum. Absolvovala řadu kurzů a výcviku v oblasti psychoterapie.
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz