Rozhovor Macela - Cpinová: Je třeba změna myšlení lidí
POHLED NA ZMĚNU SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI A RODINY
Co můžeme udělat v současné chvíli pro systém péče o ohrožené děti a rodiny, aby se změnil tak, jak jste ho popsal výše?
MACELA Nejtěžší je mentální změna lidí, kteří dělají uvnitř zařízení, aby na práci s dětmi začali nahlížet jinak.
CPINOVÁ To je to nejtěžší.
MACELA Je to o vysílání nějakých signálů do terénu, že změny chce i rezort školství, že chce větší otevřenost svých zařízení. I přestože se zařízení mění, pořád jsou to režimová zařízení, dítě i jeho rodina se pořád musí službě do velké míry přizpůsobovat. Otevřený přístup k rodině je navíc pro některé stávající pracovníky nepřekonatelnou překážkou.
CPINOVÁ Je to o nějaké redefinici, o jiném pohledu. Zákon č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních je bohužel hodně zúžený, ideální by bylo, kdyby byl obecnější a doplněný vyhláškami, které se dají daleko rychleji novelizovat. Když jsem mluvila o pečování a o výchově, tak musí fungovat sounáležitě, nemůžeme říct: „Tak vy pečujte, my budeme vychovávat a vy nám k tomu udělejte podmínky, abychom mohli dobře vychovávat“, služby musí být propojené. Jde nám o to, aby to byla služba pro celou rodinu. Existují různé kategorie dětí, kterým má být služba poskytována. Děti kolem tří let by se nikdy neměly dostat do ústavního zařízení, opravdu naprosto souhlasím s tím, že děti do šesti let by se vůbec neměly dostat do ústavního prostředí, protože potřebují stabilitu, jednoho člověka, který jim bude věnovat pozornost. Pakliže to z jakýchkoliv důvodů zrovna nemůže být rodič, tak by to měl být náhradní rodič. I v případě, kdy u náhradních rodičů vznikne problém, potřebují službu, nějakou pomoc, vedení při práci s dítětem. V tom může být MŠMT nápomocno MPSV.
MACELA Teď je proto naprosto volný prostor, založili jsme nový systém podpory i financování služeb pěstounské péče, do kterého se může přihlásit víceméně každý, systém je garantován státním příspěvkem na výkon pěstounské péče.
CPINOVÁ Já věřím tomu, že i Česká republika se stane altruistickou a že daleko více lidí bude mít zájem o tuto službu nebo pomoc.
A nedaly by se v této oblasti využít stávající personály ústavních zařízení?
MACELA Zkušenosti ze systémů, které prošly podobnou změnou, jsou takové, že ne.
CPINOVÁ Já to taky nevidím úplně dobře.
MACELA Přeci jenom je to trošku jiná odbornost, zaměstnanci zařízení se hodí spíše na podpůrné odborné služby, ale určitě se tam najdou i lidi, kteří budou mít dispozice stát se kvalitními náhradními rodiči. Existuje ale zkušenost ze systémů, které již změnami prošly, že zaměstnanci ústavů se opravdu více uplatní ve službách. Klasickým příkladem je Slovensko, kde jsou pěstouni vlastně zaměstnanci dětského domova, takže by se přímo nabízelo, aby se stávající personál zařízení stal profesionálními rodiči. Zkušenosti Slováků hovoří ale o tom, že se vnitřek úplně vyměnil, že zůstal název dětský domov, že zůstal odborný tým, ale příliš mnoho původních vychovatelů se náhradními rodiči nestalo, protože je to jiný typ práce.
CPINOVÁ Je to úplně něco jiného. Každé dítě, které vstoupí do nějakého systému, ať už to bude pěstounství nebo ústavní systém, tak je svým způsobem traumatizováno. Má nějaký svůj problém a je opravdu nutné, aby náhradní péče byla skutečně velice profesionální a multidisciplinární. Jde o to, aby dítě nebylo ještě více deprivováno, než je.
POHLED NA KVALITU SLUŽEB PRO DĚTI A RODINY
Nyní se zaměřme na oblast kvality poskytované péče. V rezortu MPSV fungují již od roku 2006 standardy kvality sociálních služeb. Změnily se poskytované služby, mohou standardy napomoci kvalitě?
MACELA Ano, určitě, opravdu je to na službách vidět. V sociální oblasti jsou také ústavní zařízení, byť pro jiné cílové skupiny. Myslím si, že institucionální péče obecně má stejné limity, ať už jde o seniory, psychiatrickou péči nebo péči o mentálně postižené.
Plánuje MŠMT také standardy kvality péče o děti umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy?
CPINOVÁ Ano, MŠMT již ukončuje práci na standardech.
MACELA Když si vzpomenu, jak vypadala zařízení v roce 2000, 2002 a v roce 2006, kdy vstoupil v platnost nový zákon o sociálních službách, tak vedle materiálního zkvalitnění, které potkalo většinu typů péče, v nich nastala zásadní změna přístupu ke klientovi. Došlo k posunu v kvalitě, byť za těžkých problémů a se skřípěním zubů. Jsou to mnohdy úplné drobnosti, jako to, že když např. vstupuji na pokoj, nejprve zaklepu. Změna ale rozhodně není akce na jeden měsíc. Je to změna, kterou pozoruji po X letech a ještě stále to není dokonalé.
Vím, že jsou i dětské domovy, kde mají hodně individuální přístup, kde děti respektují, ale zase si řekněme úplně otevřeně, že jsou zařízení, kde je to velmi tvrdé.
CPINOVÁ To jsou právě ty vzkazy v láhvi (pozn. redakce – jedna ze sekcí těchto stránek – více na http://www.cijedite.cz/?nav=vzkaz-v-lahvi/). Ano, opravdu existují i taková zařízení a nemůžeme to skrývat, a právě proto se začaly v roce 2009 dělat standardy i pro tuto péči.
Ale nyní máme rok 2013, co se s nimi stalo, proč nejsou?
CPINOVÁ Ano, máte pravdu, nevím, co se s nimi dělo, ale teď už jsou v podstatě u konce, standardy pro školská zařízení budou. Ze standardů by měla vycházet redefinice a vůbec změna přístupu ke klientům, k dětem. Já říkám klienti těm, kteří tam přijdou dobrovolně, protože něco chtějí řešit, a děti těm, kdo nevidí, že potřebují pomoc.
A kdy tedy standardy můžeme očekávat?
CPINOVÁ Úplně přesný termín Vám neřeknu, jsou připraveny, jen je ještě potřeba konzultace s právním oddělením. Ke konci května začneme standardy ověřovat v praxi.
POHLED NA PRÁCI S DĚTMI A RODINAMI DĚTÍ UMÍSTĚNÝCH DO ÚSTAVU
Můžete nám něco říci ke koncepci institucionální péče, kterou MŠMT připravuje?
CPINOVÁ Ano, připravujeme ji právě s tím, že bychom zmapovali všechna zařízení, která máme v jednotlivých krajích. V rámci projektu RAMS, to je ministerský projekt, který se zabývá jednak inkluzivním vzděláváním, jednak školskými poradenskými zařízeními, ale také mapuje potřeby jednotlivých regionů k těmto službám. To znamená, že se snažíme vytipovat místa, která službu neposkytují nebo pro ni nemají prostory, přičemž se snažíme odstoupit od pobytových služeb a podporovat ambulantní zařízení. Pobytové služby sice v žádném případě nevypouštíme, ale budeme se snažit, aby všechna zařízení měla i ambulantní složku.
V roce 2007 jste do Učitelských novin, paní Dr. Cpinová, řekla: „Péče státu o děti, které jsou z hlediska svého sociálního vývoje ohrožené, je minimální. Stává se, že k nám do diagnostického ústavu přicházejí děti, které OSPOD ani nezná.“ Jak se to může stát? Děje se to tak i dnes?
CPINOVÁ Ano, stávalo se to.
MACELA Už se to stávat nebude, a to hlavně změnou systému, kdy se dítě do ústavní péče dostane opravdu jen prostřednictvím soudu, potažmo OSPOD. Zákon jsme změnili tak, aby podání návrhu na umístění do ústavu bylo sevřeným, multidisciplinárním procesem. Sociální pracovník musí před podáním návrhu udělat případovou konferenci, musí pozvat zástupce všech relevantních subjektů a teprve poté, když jsou vyloučeny ostatní možnosti péče, je možné návrh podat.
CPINOVÁ Samozřejmě že ve většině případů je OSPOD informován o tom, že určité dítě, rodina mají potíže. Ano, opravdu se dříve stávalo, že OSPOD o dítěti nevěděl. Stalo se například, že bylo vydáno předběžné opatření u dítěte tím způsobem, že…
MACELA …což je nadužívaný institut (pozn. redakce: myšleno předběžné opatření dle § 76a občanského soudního řádu).
CPINOVÁ …tím způsobem, že tlak rodiny byl skutečně tak velký a okamžitý, že sociální pracovník dítě ani neviděl, nemohl s ním komunikovat, protože soud předběžné opatření pod tlakem rodiny vydal.
Jestli není problém v tom, že po umístění dítěte jde veškerá starostlivost za dítětem a rodiče se zjednodušeně řečeno nechávají osamoceni, popř. odkázáni na práci terénních pracovníků neziskových organizací.
CPINOVÁ Nemyslím si to. Když se dítě dostane do zařízení, tak je vždy nastavena komunikace s rodinou. Stále víc probíhají případové konzultace se zainteresovanými subjekty a nastavují se možnosti další pomoci dítěti i rodině.
První část rozhovoru si můžete přečíst ZDE
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz