Co říká o individuálních plánech zákon a důvodová zpráva?
Co říká zákon o sociálně-právní ochraně dětí o individuálních plánech ochrany dětí? Co má IPOD obsahovat a jak často je třeba jej aktualizovat? Kdo vlastně má povinnost IPOD vypracovávat? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme zodpovědět v tomto příspěvku, který vychází ze samotného znění zákona, důvodové zprávy, prováděcí vyhlášky a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012".
Dotčenými ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb., jsou zejména § 10 odst. 3 písm. d) a § 10 odst. 5
§ 10 dost. 3 písm. d) ZSPOD
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny.
§ 10 odst. 5 ZSPOD
Individuální plán ochrany dítěte se
a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte,
b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně- právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.
§ 10 ZSPOD vymezuje oblast individuálního plánování v agendě sociálně-právní ochrany. Stejně jako vyhodnocování, které bylo předešlým tématem, je zpracování IPOD základní metodou sociální práce, která umožňuje strukturovaný proces práce na případu klienta. IPOD je oporou jak pro klienta, který získává jasný přehled o přijímaných opatřeních a variantách řešení (včetně přínosů v případě jejich plnění a důsledku v případě neplnění), tak pro pracovníka, který případ vede a který se v plánu zaměřuje na postupné kroky, opatření a časový plán tak, aby mohlo dojít k reálnému řešení situace v nejlepším zájmu dítěte.
IPOD je procesem
IPOD je opět procesem, nikoli jednorázovým úkonem. ZSPOD ukládá povinnost zpracovat IPOD do jednoho měsíce od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany. Tato skutečnost však neznamená, že je v tomto termínu zpracován kompletní IPOD, vždy záleží na konkrétním případu, jeho vývoji, fázi vyhodnocení. V zákonném termínu je však nutné skrze IPOD prokázat, že případ je ve strukturované podobě a navazujících krocích řešen, a to zásadně za účasti dítěte a jeho rodiny; pokud by se na tomto řešení dítě, jehož rozumové a volní schopnosti účast umožňují ani jeho rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu neúčastnili, mělo by být ze spisové dokumentace zřejmé, proč tomu tak je. ZSPOD dále hovoří o potřebě pravidelně IPOD aktualizovat, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy. Je tedy zřejmé, že stejně jako u vyhodnocování se IPOD aktualizuje a reviduje u případů, které jsou v aktivním řešení OSPOD a kdy jsou přijímána opatření významným zásahem do života dítěte a jeho rodiny, zejména když dochází k fyzickému oddělení dítěte od rodiny.
IPOD jako motivační proces klienta
Způsoby zpracování IPOD mohou být různé – od naplánování kroků výhradně samotným pracovníkem v případě nespolupracujícího klienta, přes plán, na kterém se aktivně podílí děti, až po variantu, kdy pracovník přenechá vytvoření plánu rodině, která vymyslí strategii, jež doposud byla mimo zorné pole sociální práce. IPOD se osvědčuje i jako vhodný nástroj, prostřednictvím kterého mže být „nastartován“ motivační proces klienta. U klientů nemotivovaných budou nastávat situace, kdy IPOD bude zpracován pouze pracovníkem OSPOD tak, aby bylo zřejmé, k jakým opatřením a v jakém čase dojde, aby byl ochráněn zájem nezletilého. IPOD je logickým vyústěním vyhodnocování situace ohroženého dítěte a rodiny a je tedy zřejmé, že k jeho zpracování dochází u případů, které spadají do § 6 ZSPOD (není tedy zpracováván u jednorázových úkonů apod.)
Díky IPODu je dítěti de facto garantována klíčová osoba řešení jeho případu, kterou je právě zpracovatel tohoto plánu, tedy sociální pracovník či pracovnice OSPOD. Pracovníci mohou při zpracování IPOD spolupracovat i s dalšími subjekty, které se podílejí na práci s dítětem a jeho rodinou. Nicméně jsou to stále oni, kteří jsou držiteli IPOD a kteří rozhodují o přijímaných opatřeních, krocích, službách apod. V případě kolize či sporu při zpracování IPOD s některým ze subjektů či rodinou, stejně jako v případech pochybností samotného pracovníka/pracovnice o „správnosti“ kroků, harmonogramu apod. je žádoucí probrat postup s kolegy, vedoucím nebo tzv. vzít případ na supervizi. Silnou stránkou individuálního plánování je možnost plánovat variantně, tedy plánovat možnosti pro případ „co se stane když“. Předkládání variant řešení a jejich následků je vhodným způsobem pro informování klienta a podporou pro pracovníky, kteří mají písemně podloženo, že mysleli včas jak na variantu podpůrnou, tak třeba represivní, ke které muselo být přistoupeno, když klient podpůrného řešení nevyužil. Stejně jako u vyhodnocování je nutní zpracovávat IPOD pro každé jednotlivé dítě. Platí ovšem stejně jako u vyhodnocení, že v případě např. sourozenců budou v IPODu existovat průsečíky či shodné pasáže pro více dětí.
Povinnost zpracovat IPOD se obdobně jako u vyhodnocování týká případů nově řešených od 1. 1. 2013. I zde ovšem platí, že je vhodné přistoupit k vytvoření IPODu u stávajících kauz, které vykazují vysokou obtížnost a míra ohrožení dětí je velmi závažná, jakož i v případě, že OSPOD uvažuje nad podáním návrhu podle § 14 ZSPOD, resp. odebráním dítěte z rodiny, a v dalších případech, v nichž je doporučeno vyhodnotit situaci dítěte.
V materiálu Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě dodává, že vítá iniciativu pracovišť v oblasti zpracování IPOD. Jako další materiál je možné využít stávající metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě, který najdete ZDE.
Zdroj informací: zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, důvodová zpráva k tomuto zákonu a Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012 zveřejněné na webových stránkách MPSV pod č.j.: 2012/98382-21 - http://www.mpsv.cz/files/clanky/14227/Informace_1.pdf
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz