Bc. Kotounová nabízí pohled na individuální plánování

Přinášíme Vám další autorský text v rámci tématu Individuálních plánů ochrany dětí. Tentokrát v něm autorka - ředitelka o.p.s. Útočistě Cheb Bc. Jana Kotounová -  předestírá význam individuálního plánování pro dítě a rodinu. Popisuje metodiku individuálního plánování, jeho fáze a cíle, včetně časového harmonogramu, přičemž uvádí praktická odůvodnění tohoto postupu. Je zdůrazněn význam aktivního zapojení klienta, standardizace práce s informacemi, možná rizika. V kontextu práce Centra pro rodiny je uvedeno též provázání individuálního plánování s dopady na situaci klienta.

Bc. Jana Kotounová - Individuální plánování průběhu služby v Centru pro rodiny s dětmi v o.p.s. Útočiště Cheb

Podle zákona o sociálních službách a dle standardů je povinností poskytovat a plánovat sociální služby podle individuálních potřeb, přání a schopností klientů. Plánování průběhu služby je jeden ze způsobů, jak napomoci klientům našich služeb orientovat se ve službách, které jsou jim poskytovány. Přináší jim pocit bezpečí, tj. rozumí tomu, co se bude dít a jakým způsobem. A to nejen jim, ale i dalším zapojeným osobám (jako je např. pracovník jiné organizace, učitel, babička apod.). Průběh individuálního plánování služby (dále jen IP) s klienty měl v naší organizaci určitý vývoj a stále v praxi hledáme způsoby, jak ho vylepšit, aby byl co nejefektivnější a vedl k naplnění cílů.

Plánování s klientem předchází několik fází, které probíhají do dvou měsíců od prvního kontaktu. Klientovi předáme informace o naší službě, zjišťujeme informace o něm a jeho situaci a postupně dojde na dojednání smlouvy o poskytování služby. V tomto období je důležité, aby klient porozuměl situaci, ve které se nachází, pochopil roli pracovníka a věděl, v čem mu může pomoci. Snažíme se o postupné navázání důvěry a získání klienta pro společnou práci. V dalším období (zpravidla jeden měsíc po uzavření smlouvy) je společně s klientem, příp. dalšími osobami, sestaven první IP na dobu tří až šesti měsíců (dle jeho potřeb a cílů). Jelikož jsou naší cílovou skupinou rodiny s dětmi, je do procesu plánování zapojena celá rodina.

IP má písemnou formu a je vyplňován do formuláře, který jsme si pro tento účel vytvořili. Obsahuje: jméno uživatele; číslo složky klienta; datum sestavení a revize IP; popis nepříznivé sociální situace (z hlediska oblastí, které naše služba řeší); osobní cíl klienta; jednotlivé kroky vedoucí k naplnění cíle; termíny, do kdy mají být jednotlivé kroky splněny; zodpovědné osoby za kroky vedoucí k naplnění cíle; podpisy zodpovědných osob; zhodnocení; podpisy osob, které provedly zhodnocení.

Nejprve při rozhovoru s klientem popíšeme jeho nepříznivou sociální situaci. Je to velmi důležitá součást plánu pro uvědomění si toho, kde je vlastně problém a na co má vlastně služba reagovat. Poté společně určíme konkrétní cíle, které povedou ke změně situace. Je potřeba domluvit se, jak poznáme, zda a do jaké míry je cíl naplněn. Dojednávání a formulace cílů zajistí naší spolupráci určitý směr. Velmi důležité je, abychom při plánování vycházeli z podnětů, nápadů a představ všech zúčastněných. Pokud s klientem pracuje i jiná organizace nebo je důležité k naplnění cíle zapojení dalších osob, přizveme po domluvě s klientem k sestavení IP i tyto osoby. Zabráníme tak duplicitnímu poskytování služeb, posilujeme sociální začlenění klienta a rozšiřujeme mu také spektrum jeho možností.

Jsou-li formulovány cíle, kterých má být dosaženo, zaměříme se na zdroje, které k jejich naplnění mohou být využity – snažíme se ujasnit si, co může klient udělat sám a co zvládne s pomocí. Zdrojem může být např. nějaká osoba z jeho okolí, která může pomoci při řešení nepříznivé sociální situace; vědomosti, schopnosti, vlastnosti nebo dosavadní zkušenosti klienta apod.

Při rozhovoru s klientem, který vede ke stanovení konkrétních cílů, využíváme např. těchto otázek:  Jak by měla situace klienta dle jeho názoru vypadat? Co konkrétně by chtěl změnit? Co již pro to doposud udělal? Co se osvědčilo a co ne? Co si myslíte, že by bylo ke zlepšení situace dobré konkrétně udělat? Existují ve vašem okolí nějací lidé, kteří by Vám v této situaci mohli pomoci, případně jak?

Po stanovení konkrétního cíle se společně s klientem (případně spolu s dalšími osobami, které jsou důležité pro naplnění daného cíle) domluvíme na způsobu jeho naplnění (stanovení jednotlivých kroků). Popíšeme, co se bude konkrétně dělat, kdo je za to zodpovědný a do jakého termínu se musí tyto konkrétní kroky splnit.

Po třech až šesti měsících, případně při změně klientovy situace, je na společné schůzce zhodnoceno, jaké konkrétní cíle se podařilo splnit. Pokud se splnit nepodařily, zjišťují se důvody, proč k tomu došlo, a navrhují se opatření vedoucí ke splnění těchto kroků (např. stanovení nových kroků, přizvání dalších odborníků apod.). Zhodnocení splnění jednotlivých kroků a závěr revize je též zaznamenán do IP (je zde např. popsáno, kolik cílů se podařilo naplnit, důvody nesplnění cílů, návrhy dalších opatření do nového IP). Poté sestavujeme nový IP na následující období. Pokud z hodnocení vyplyne, že všech cílů bylo dosaženo a klient nepotřebuje naši další podporu, je spolupráce v tomto bodě ukončena.

Diskutujte k tématu