Zákon o SPOD, díl druhý: Děti vyžadující okamžitou pomoc
Přinášíme Vám druhý díl našeho "seriálu" k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která bude účinná od ledna 2013. V příspěvku Vám představíme nejdůležitější novinky v systému péče o ohrožené děti. V tomto i několika následujících textech najdete porovnání dosavadní platné právní úpravy s tou, která začne platit v lednu příštího roku. Texty doplní pro lepší názornost zajímavé grafy či diagramy. Pokračujeme tématem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP) poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoli péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v psychologické a jiné obdobné nutné péči.
Přestože zákon o rodině (dále jen ZoR) charakterizuje péči v ZDVOP jako péči rodinnou (§ 46 odst. 2), nelze o rodinné péči v pravém slova smyslu mluvit, protože stejně jako například v dětském domově se u dětí v ZDVOP vychovatelé střídají, i když třeba v delších časových intervalech. Například prim. MUDr. Anna Neduchalová, ředitelka kojeneckého ústavu Kyjov ve svém příspěvku Náhradní výchova – praktické zkušenosti kojeneckého ústavu uvádí, že rodinnou výchovu charakterizuje především individuální svěření dítěte do péče vychovatele s jeho přímou odpovědností za konkrétní dítě a také trvalá přítomnost onoho jednoho vychovatele, ke kterému má dítě šanci navázat citové a další vazby, proto jsou z odborného hlediska ZDVOP ústavní, institucionální péčí jako každé jiné zařízení typu kojeneckých ústavů, dětských domovů či dětských center.
Stejně jako doposud se dítě do ZDVOP umisťuje na základě rozhodnutí soudu, žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, žádosti zákonných zástupců nebo požádá-li o to dítě.
Nově však dochází k omezení počtu dětí umístěných v ZDVOP a omezení délky pobytu, po kterou děti v ZDVOP pobývají. Podle důvodové zprávy se jedná o opatření, která by měla přispět k tomu, aby toto zařízení získalo formu zařízení spíše rodinného typu a aby poskytovalo pomoc okamžitou, tedy krizovou, nikoli dlouhodobou. Fond ohrožených dětí, který provozuje několik ZDVOP – tzv. Klokánků na svých webových stránkách uvádí, že v roce 2011 činila průměrná délka pobytu dítěte v Klokánku šest měsíců. Ze statistik také ale vyplývá, že v Klokáncích jsou děti umístěné i více než tři roky. Délka pobytu se musí zásadně odvíjet od intenzivní práce s rodinou, případně vyhledáním náhradní rodiny.
Jedno z přechodných ustanovení novely ZSPOD stanovuje termín 31. prosince 2013, do kdy musí ZDVOP vyřešit případy, kdy je v těchto zařízeních počet dětí vyšší nebo délka pobytu dítěte delší.
Od ledna 2013 může pobyt v ZDVOP trvat po dobu třech měsíců, pokud je dítě do ZDVOP umístěno na základě žádosti zákonných zástupců, po dobu šesti měsíců, pokud je dítě do ZDVOP umístěno na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě žádosti dítěte, jestliže s pobytem dítěte vyslovila souhlas osoba zodpovědná za výchovu, a nakonec po dobu stanovenou v rozhodnutí soudu podle příslušných zákonných ustanovení ZSPOD nebo ZoR.
Novela také přináší omezení počtu dětí. Nově nesmí počet dětí umístěných v ZDVOP přesáhnout 28 dětí, a to i v případě, že toto zařízení je umístěno ve více budovách. Překročit maximální možný počet dětí lze ve dvou případech, a to pokud je přijata sourozenecká skupina a nebo v případě udělení výjimky MPSV na nezbytně nutnou dobu. Zároveň se v tomto ohledu nově stanovuje, že jeden zaměstnanec ZDVOP může současně zajišťovat péči nejvýše o čtyři děti, což má podle MPSV posílit rodinný charakter zařízení a umožnit individuální péči o dítě.
Nově je – shodně s povolováním návštěv dětí mimo ústavní zařízení (§ 30 ZSPOD) – upraven režim povolování pobytu dětí mimo ZDVOP. Podle MPSV je žádoucí, aby režim povolování návštěv byl shodný u všech typů pobytových zařízení, protože rozdíl mezi ústavním zařízením a ZDVOP je z pohledu možnosti styku dětí s rodiči nepodstatný, je-li vůbec nějaký.
V dosavadní právní úpravě zcela chybí vymezení práv a povinností ředitele ZDVOP. Novela ve svém § 42a odst. 3 toto napravuje a stanovuje řediteli ZDVOP obdobná práva a povinnosti jako mají ředitelé zařízení pro výkon ústavní výchovy. Jedná se například o oprávnění zastupovat dítě v běžných záležitostech, nařídit vyšetření dítěte, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo třeba povolit dítěti pobyt mimo zařízení.
Nově jsou také stanovena pravidla, za jakých podmínek lze přemišťovat dítě do jiného zařízení, kdy je zapotřebí souhlasu příslušného orgánu k tomuto přemístění a důvody, pro které lze dítě z jednoho zařízení do druhého přemístit. MPSV se ke stanovení těchto pravidel rozhodlo z toho důvodu, aby nedocházelo ke svévolnému přemisťování dětí mezi zařízeními, zejména aby děti nebyly přemisťovány daleko od rodičů či jiných příbuzných. Podrobněji o přemisťování v § 42a odst. 7 ZSPOD.
Další ustanovení novely ZSPOD se týkají výše úhrady pobytu a péče v ZDVOP a státního příspěvku pro zřizovatele ZDVOP. Příspěvek na úhradu pobytu a péče v ZDVOP hradí rodiče dítěte umístěného do ZDVOP na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podle dosavadní právní úpravy činí výše příspěvku za kalendářní měsíc částku 0,8 násobku životního minima. Tato částka nebyla od roku 2007 valorizována, a proto od ledna 2013 to nově bude nejvýše 1,6 násobek životního minima. Důležité je slovo nejvýše, protože ředitel zařízení bude mít oprávnění v rámci správního uvážení stanovit i nižší částku příspěvku s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a situace rodičů.
Státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP bude nově stanoven pevnou částkou ve výši 22 800. Nově se také omezuje poskytování tohoto příspěvku jen na tu dobu, kdy dítě skutečně v tomto zařízení pobývá. Současná právní úprava v tomto směru není jednoznačná, a tak i v situaci, kdy dítě fakticky v zařízení nepobývá a je například na dlouhodobé návštěvě u příbuzných, je zařízení státní příspěvek vyplácen. MPSV se k tomu kroku rozhodlo kvůli prudce rostoucímu vývoji nákladů na státní příspěvek. Náklady ZDVOP jsou podle důvodové zprávy ze 79 % kryty z veřejných zdrojů (dotace MPSV, obecní a krajské rozpočty). K rapidnímu nárůstu výdajů dochází nejen kvůli rostoucímu počtu umisťovaných dětí, ale také kvůli rostoucímu počtu těchto zařízení, která často vznikají jako součást pobytových zařízení (kojeneckých ústavů, dětských domovů). I přes tuto skutečnost zůstává výše státního příspěvku na jedno dítě výrazně vyšší v porovnání s výší dávek na jedno dítě svěřené do pěstounské péče.
DOPORUČUJEME K PŘEČTENÍ I PŘEDCHÁZEJÍCÍ DÍL SERIÁLU O NOVELE ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ
» díl první - PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU
Zdroj: Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb.
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz