Zákon o SPOD, díl první: Pěstounská péče na přechodnou dobu
Jak jsme Vás již dříve informovali, došlo ke schválení novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Novela bude účinná od ledna 2013 a vzhledem k tomu, že přináší některé zásadní změny v systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny, rozhodli jsme se představit Vám na tomto místě nejdůležitější z nich přehledně a stručně. V několika následujících textech najdete porovnání dosavadní platné právní úpravy s tou, která začne platit v lednu příštího roku. Texty doplní pro lepší názornost zajímavé grafy či diagramy. Začínáme tématem pěstounské péče na přechodnou dobu.
Přestože je pěstounská péče na přechodnou dobu v české legislativě zakotvena již od roku 2006, přesto však není nikterak hojně využívána. O důvodech, proč tomu tak je, můžeme jen spekulovat – nedostatečná právní úprava, strnulost krajských úředníků, nedostatečné finanční ohodnocení a určitě by se daly najít i další důvody. Podle iniciátora změn – Ministerstva práce a sociálních věcí – je profesionalizace pěstounské péče jedním ze základních cílů přijaté novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen ZSPOD).
Základní vymezení pěstounské péče na přechodnou dobu můžeme až do 31. prosince 2012 najít v zákoně o rodině (dále jen ZoR). Od ledna tomu tak již nebude, protože vymezení se přesune do ZSPOD a v ZoR zůstane to, že soud může dítě svěřit také do pěstounské péče na přechodnou dobu. Důvody svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a podrobnosti úpravy stanoví ZSPOD.
ZSPOD konkrétně tedy stanoví, že soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci (tento pojem je nově používán pro fyzickou osobu, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, zkráceně řečeno, jde o pěstouny na přechodnou dobu), a to na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat, nebo na dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo na dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba.
Nově je stejně jako u ústavní výchovy uzákoněno, že soud je povinen nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si vyžádá zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Dále je nově také stanovena maximální doba, po kterou může být dítě v péči pěstouna na přechodnou dobu. Je to jeden rok. Důvodová zpráva k novele k tomu uvádí, že pěstounská péče na přechodnou dobu je ze své podstaty institutem krizovým a překlenovacím, protože dítě se má co nejdříve vrátit do péče svých rodičů. Maximální možnou dobu pěstounské péče na přechodnou dobu lze prolomit, pokud je ke stejnému pěstounovi svěřen sourozenec již umístěného dítěte. V takovém případě maximální doba uběhne všem dětem až s dobou naposled umístěného sourozence.
K tomuto je třeba ještě poznamenat, že prvotní návrh MPSV zahrnoval tříletou maximální dobu umístění dítěte v péči pěstounů na přechodnou dobu. Ke zkrácení maximální doby došlo na základě komplexního pozměňovacího návrhu, se kterým přišel poslanecký výbor pro sociální politiku.
Ani z důvodové zprávy, ani z dosavadních komentářů odborné veřejnosti není zcela jasné, co se stane po uplynutí jednoho roku s dítětem umístěným do pěstounské péče na přechodnou dobu.
Podle důvodové zprávy se předpokládá, že na konci roku 2012 bude evidováno na 150 pěstounů na přechodnou dobu, 250 pěstounů na přechodnou dobu na konci roku 2013 a 300 pěstounů na přechodnou dobu na konci roku 2014.
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí účinná od 1. ledna 2013 zákonnou úpravu tohoto druhu náhradní rodinné péče více specifikuje, a tak by již neměly vznikat žádné větší problémy s jeho rozšířením. Pozitiva i negativa tohoto institutu ukáží až zkušenosti získané v praxi.
Zdroj: Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb.
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz