Workshop představil také pěstounskou péči na Slovensku
Jak jsme Vás již informovali, na začátku září se konal v Senátu PČR mezinárodní workshop na téma Pěstounská péče v systému péče o ohrožené děti. Druhá část reportáže přináší informace o tom, jak vypadá pěstounská péče ve Švédsku nebo na Slovensku.
Po příspěvku Dyanny O´Brien na semináři vystoupila Lina Källsmyr, která je vedoucí sociálních služeb pro pěstounské rodiny v menším švédském městečku Boras. Lina Källsmyr se ve svém příspěvku zaměřila na postup při výběru nových pěstounů. Na rozdíl od nás je ve Švédsku vzdělávání budoucích pěstounů dobrovolné, ale dle slov L. Källsmyr se v nejbližší době chystá legislativní úprava, která zavede povinnost budoucích pěstounů se vzdělávat. Samotný výběr pěstounů probíhá ve třech fázích. První je podání a kontrola žádosti o zařazení do evidence pěstounských rodin. Druhá fáze obsahuje pohovor s budoucími pěstouny. Tento pohovor vedou dva sociální pracovníci a probíhá doma v rodině budoucích pěstounů. Poté následuje vyhodnocení výstupů pohovoru, které se provádí v několikačlenné pracovní skupině. Cílem pohovoru je posoudit silné a slabé stránky rodiny a najít pro ni vhodné dítě. Na závěr svého vystoupení Lina Källsmyr zmínila, jaké cesty zvolit pro nábor nových pěstounů. Ve Švédsku docílili náboru nových pěstounů reklamou v novinách, kině a televizi nebo v okolí již aktivních pěstounských rodin.
Jako další zahraniční host vystoupila Mária Kerekešová, která posledních deset let pracovala jako sociální poradkyně v občanském sdružení Návrat. To se jako jeden z mála nevládních subjektů již mnoho let věnuje tématu náhradní rodinné péče na Slovensku. Mária Kerekešová ve svém vystoupení dopodrobna představila slovenský systém náhradní péče zahrnující adopci, pěstounskou péči (převážně dlouhodobou) a profesionální náhradní rodinnou péči. Adopce a pěstounská péče jsou na Slovensku pojaty víceméně stejně jako u nás. Rozdíl je pouze u institutu profesionální náhradní rodinné péče, který je založen na pracovněprávním vztahu mezi zaměstnavatelem – dětským domovem – a zaměstnancem – profesionálním rodičem. Profesionální rodič pobírá za výkon práce mzdu, péči vykonává ve vlastním bytě nebo domě a jeden „profi rodič“ může mít v péči maximálně tři děti. Dítěti je státem hrazena strava, oblečení a další výdaje v závislosti na věku. Mária Kerekešová také prezentovala několik statistik z minulého roku. Na Slovensku bylo loni celkem 514 profesionálních rodin s 986 dětmi. Naopak v „běžné“ pěstounské péči bylo na Slovensku necelých 2400 dětí v 1800 rodinách. Mária Kerekešová také zmínila, že se na Slovensku připravuje novelizace sedm let starého zákona o sociálně-právní ochraně a sociální kuratele dětí a mládeže. Novela má uzákonit, že děti do šesti let mají být umístěné v profi rodinách. V současné době je to tak, že každé dítě do jednoho, resp. tří let, má být v dětském domově jen na nevyhnutelně dlouhou a potřebnou dobu na diagnostikování a následně má být umístěno do profesionální rodiny.
Další slovenskou zástupkyní byla Adriana Koudelová, která má s manželem již devět let v pěstounské péči 11letou Viktorii. Adriana Koudelová pojala svoje vystoupení z praktického hlediska. Řekla, jak vypadá pěstounská péče v praxi, s jakými problémy se při péči o Viktorku setkali a jak probíhá kontakt s biologickou rodinou.
Po vystoupení slovenských zástupkyň následoval závěrečný blok prezentací českých neziskových organizací, v jehož rámci vystoupila například Šárka Francírková z občanského sdružení Šafrán dětem, které jsme Vám představili v rámci příkladu dobré praxe. Další přednášející byla Martina Vančáková z Nadačního fondu J&T, která ve stručnosti představila náborovou a osvětovou kampaň „Hledáme rodiče“. Podrobný obsah kampaně bude představen na samostatné tiskové konferenci, o které Vás budeme informovat.
Čtěte také první část reportáže z mezinárodního workshopu - ZDE
Zdroj fotografie: www.senat.cz