Zábranská: Pěstounská péče na přechodnou dobu má své místo
Institut pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD) je relativně novou formou náhradní rodinné péče, která byla do zákona o SPOD zahrnuta v roce 2006. Dle platné právní úpravy může být do PPPD svěřeno dítě na dobu, po kterou o něho rodič nemůže ze závažných důvodů pečovat, ale je zde předpoklad, že se dítě bude moci vrátit zpět do původní rodiny. Může se jednat o situace, kdy je rodič hospitalizován a není nikdo, kdo by se o dítě postaral. Dále může být do PPPD svěřeno dítě do doby, než lze udělit souhlas rodiče s osvojením, nebo na dobu, než je pravomocně rozhodnuto o tom, že není třeba souhlasu rodiče s osvojením. Soud o PPPD rozhodne vždy na návrh OSPOD a je povinen nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, zda stále trvají důvody pro její nařízení. Cílem PPPD je snížit počet dětí umísťovaných do ústavních zařízení a míru jejich citové deprivace. Naplňování PPPD v praxi je však stále obtížné, a to především z důvodu absence úpravy hmotného zabezpečení pěstounů po dobu, kdy nemají žádné dítě v péči.
Praktické zkušenosti s PPPD má v současné době pouze minimum pěstounů. K určitému nárůstu došlo především díky transformaci systému péče o ohrožené děti, v rámci které se usiluje o rozvoj PPPD. U většiny mně známých případů se jednalo o typ, kdy je dítě svěřeno do PPPD ihned po narození do doby, než je vyřešena jeho právní volnost. Mezi další příklady možného využití PPPD patří tyto situace:
- rodič není schopen po určitou dobu o dítě pečovat, např. z důvodu hospitalizace, výkonu trestu odnětí svobody apod.
- na dítěti byla páchána trestná činnost ze strany rodičů, např. probíhá vyšetřování pro podezření z týrání nebo zneužívání.
- rodiče nezvládají nebo zanedbávají výchovu dítěte, např. byly zjištěny závažné nedostatky v rodičovských schopnostech a dovednostech.
- dítě se ocitlo bez odpovídající péče a je ohrožen jeho život nebo vývoj, např. bylo rodičem opuštěno.
V těchto případech je třeba věnovat zvláštní pozornost přípravě přechodu dítěte do PPPD, která by měla zahrnovat informování pěstounů o situaci dítěte, informování rodičů a v neposlední řadě pak informování dítěte s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost.
- Informování pěstounů o dítěti
Pokud se podaří nalézt vhodnou rodinu, která je schopna přijmout dítě do péče, je třeba předat rodině základní informace o dítěti, jeho zdravotním stavu, zájmech a potřebách z hlediska psychického a fyzického vývoje. Dále je nezbytné pěstouny informovat o jednotlivých členech rodiny a vzájemných vztazích mezi nimi, seznámit je se stručnou historií rodiny a důvodem, proč musí být dítě umístěno mimo svou rodinu.
Optimálně by měly být tyto informace uvedeny v individuálním plánu ochrany dítěte, který je vytvořen ještě před realizovaným přechodem dítěte a za jeho zpracování zodpovídá pracovník OSPOD. V rámci plánované novely zákona bude tento nástroj plošně zaváděn při práci s ohroženými dětmi.
- Informování rodičů o podmínkách PPPD
Stejně tak jako s pěstouny je třeba přechod probrat i s rodiči. Vysvětlit jim důvody pro umístění dítěte, seznámit je s podmínkami pěstounské péče, popsat prostředí, kde dítě bude trávit čas a dohodnout se s nimi na změnách, které by měly nastat, aby se dítě mohlo vrátit zpět do jejich péče.
- Informování dítěte
Seznámení dětí a pěstounů by mělo předcházet informování dítěte o svěření do PPPD přiměřeně jeho věku. Toto by měla být především role pracovníka OSPOD, který dosud s rodinou pracoval, vede spisovou dokumentaci dítěte a zná ho. Měl by se snažit navázat s dítětem bližší kontakt a budovat vztah vzájemné důvěry. Dítě by mělo znát důvody, proč nemůže zůstat ve své rodině, vědět, kam půjde a ke komu, jak dlouho to bude trvat a jakým způsobem bude v kontaktu se svou rodinou. V případě, že je to možné, je vhodné podpořit rodiče, aby se aktivně zapojili a sami vysvětlili dítěti nastalou situaci. Čím konkrétnější představu o svém pobytu mimo rodinu bude dítě mít, tím snazší bude jeho přechod a následná adaptace v novém prostředí. Dítě by mělo mít možnost se k dané věci vyjádřit, sdílet s někým své pocity. Samotný přechod musí být dobře připraven. Dítě by mělo mít možnost vzít si s sebou své osobní věci, oblíbené hračky a fotografie rodičů a blízkých.
Dítěti je možné tyto informace zprostředkovat různými způsoby, např. vyprávěním pohádkového příběhu, kreslením, hrou s oblíbenými zvířátky apod. Vše je vhodné doplnit o fotografie nového prostředí, aby dítě získalo konkrétní představu a ta v něm vzbudila větší zájem.
Zajištění samotného průběhu PPPD pak s sebou nese povinnosti pěstounů spočívající v:
- zajištění péče o dítě, výchovné působení a vzdělávání dítěte.
- řešení problémů z oblasti sociální a psychologické – adaptace v novém prostředí, zakotvení v rodině pěstounů, zpracování vzpomínek (pozitivních i negativních) z vlastní rodiny, pomoc porozumět situaci, ve které se právě nachází, apod.
- spolupráci s rodiči dítěte – domlouvání kontaktů, předávání informací o dítěti, předávání vlastních výchovných postupů a metod, které se u dítěte osvědčily (nastavování hranic).
- spolupráci s OSPOD dítěte, OSPOD pěstouna, poskytovateli sociálních služeb, psychologem, zařízením, které děti navštěvují.
- poskytování součinnosti v průběhu soudního řízení / policejního vyšetřování apod.
- vlastní sebereflexi ohledně vnímání situace kolem dítěte, rodičů, vlastní rodiny apod.
Výčet povinností napovídá, že na osobu pěstouna jsou kladeny vysoké nároky ohledně zvládání péče o dítě v PPPD a nutnosti komunikovat s několika subjekty najednou. Pěstoun pak vystupuje v roli partnera a rovnocenného člena týmu, který předává informace z přímé práce s dítětem. Jeho oporou pak může být pracovník, který pěstounskou rodinu doprovází a poskytuje jí odbornou podporu.
Předpokladem pro zavedení PPPD do široké praxe je, dle mého názoru, především vyřešení problematiky odměňování pěstounů v návaznosti na systém sociálního a zdravotního pojištění. Dalším bodem je nastavení způsobu posuzování žadatelů a systém příprav pěstounů, kdy je třeba se zaměřit na celou rodinu. Přijetím dítěte vstupuje do rodiny hned několik subjektů a ta tak částečně přichází o své soukromí, mohou být ohroženy její dosavadní zvyky a rituály, a proto je důležité na tuto situaci důkladně připravit každého člena rodiny. Všichni by měli být seznámeni se smyslem PPPD, měli by být připraveni na situace, které mohou nastat, a být schopni reflektovat vlastní pocity. Specifickou část přípravy by pak tvořila práce s dětmi, které v pěstounské rodině žijí. I když je snaha pěstounskou rodinu na tyto situace připravit, v praxi se pak potkáváme s pocity odstrčenosti, žárlivosti, úzkosti vlastního dítěte pěstounů. Dále je třeba nastavit jednotný postup pro OSPOD a opatrovnické soudy, který by měl řešit nejen svěření dítěte do PPPD, ale i následnou situaci dítěte s ohledem na rozhodování o nejvhodnějším výchovném prostředí.
PPPD by měla získat své místo v rámci náhradní rodinné péče jako další alternativa umístění dítěte mimo rodinu. Nemyslím si, že by tento typ péče byl schopen v budoucnu plně suplovat roli ústavních zařízení, zvláště pak zařízení pro děti s výchovnými problémy, těžkým zdravotním postižením nebo děti traumatizované, kde je vyžadována vysoká odbornost poskytované péče.
Možná úskalí PPPD
- nedostatek žadatelů o pěstounství na přechodnou dobu – nepodaří se oslovit dostatečný počet zájemců.
- nedostatečná připravenost pěstounů na přechodnou dobu – špatně nastavený systém příprav a způsob ověřování předpokladů pro výkon PPPD.
- nedostatek kvalitních sociálních služeb pro rodiny a pěstounské rodiny - v současné době je stále nedostatek sociálních služeb, které by měly podporovat realizaci PPPD, tj. sociálně aktivizační služby, psychologická pomoc, tréninkové služby, odlehčovací služby atd.
- nedostatečná kapacita pracovníků OSPOD – za stávající vytíženosti pracovníků nebude možné plnit stanovené lhůty pro PPPD, dohled nad výkonem PPPD bude pouze formální a nedojde k navázání vztahu s dítětem.
- nedostatek finančních prostředků pro zamýšlené změny – vytvoření nových služeb, zvýšení počtu pracovníků OSPOD.
- zdlouhavost řešení soudní úpravy výchovy dítěte – nebude možné pružně reagovat na potřeby dítěte a stanovit budoucí řešení jeho situace.
- navázání pevných vazeb mezi dítětem a pěstounem, které zkomplikují jeho návrat do původní rodiny nebo přechod do nové pěstounské rodiny – často diskutované téma, zda je pro dítě v období hledání trvalého řešení jeho situace lepší vztah k další osobě navázat nebo nenavázat.
- samotná forma PPPD – jaká by měla být doba trvání PPPD, optimální věková hranice dětí svěřovaných do PPPD a důvody pro umístění.
Osobně se domnívám, že by dítě nemělo zůstávat v PPPD déle než 1 rok. Veškerá pozornost by se měla zaměřit na co nejrychlejší vyhodnocení situace a navržení trvalého řešení. Myslím si, že pokud je péče dobře zvládnuta, dojde mezi pěstouny a dítětem k navázání důvěrného vztahu, aniž by to narušilo přirozené vazby dítěte k rodičům. Tyto vazby mohou být za pomoci pěstounů posilovány, pokud je to v zájmu dítěte. V opačném případě by pak pěstouni byli těmi, kdo provází dítě do nové rodiny. Nevím, zda by toho byli schopni, pokud by mezi nimi a dítětem nedošlo k navázání vazby.
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz