ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
05.11.2012
Dalším kandidátem na prezidenta, který odpověděl na dotazy redakce Čí je dítě?, je Ladislav Jakl - ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky.
02.11.2012
Přinášíme Vám další zajímavý rozhovor. Tentokrát s manželi Luhanovými, kteří mají dvě děti v pěstounské péči a dvě vlastní. Luhanovi se stali pěstouny, protože měli ještě místo u stolu i v srdci a nenašli žádný důvod, proč ho nezaplnit dětmi, které to potřebují. Luhanovi v rozhovoru popisují ze svého pohledu asi největší problém současného systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny, kterým je naprostá absence práce s původní rodinou ohroženého dítěte.
30.10.2012
Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo výběrové řízení na zpracování analýzy náhradní rodinné péče, která bude stěžejním podkladem pro optimalizaci řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny v následujících letech. Analýza má podle dostupných informací detailně zmapovat základní oblasti systému náhradní rodinní péče, včetně příprav budoucích pěstounů a jejich podpory. Zároveň má také sloužit jako podklad pro následnou podporu vzniku profesionální pěstounské péče.
29.10.2012
V úterý 30. října by měla poslanecká sněmovna opětovně projednávat novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou 12. září vetoval prezident republiky. Jestliže poslanci setrvají na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Pokud se tomu tak nestane, zákon nebyl přijat.
25.10.2012
Další kandidátkou na prezidentku, která odpověděla na dotazy redakce Čí je dítě?, je renomovaná právnička a majitelka advokátní kanceláře JUDr. Klára Samková, Ph.D. Ve svých odpovědích kromě jiného vyjadřuje přesvědčení, že kdyby se pro každé dítě umístěné v kojeneckém ústavu, platila jedna pracovní síla – pěstounka, v důsledcích vyjde taková péče levněji než současný systém.
23.10.2012
Redakce Čí je dítě? oslovila všechny zatím veřejně ohlášené kandidáty na post prezidenta České republiky s otázkami k problematice ohrožených dětí a rodin. Domníváme se, že postoj politické reprezentace státu je pro realizace změn důležitý. Těm z Vás, kteří nemáte ještě jistotu ve Vaší volbě, mohou odpovědi kandidátů pomoci ve správném rozhodování. Jako první Vám přinášíme odpovědi herečky a bývalé poslankyně Táni Fischerové.
22.10.2012
V roce 2011 bylo v České republice 34 kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let a na konci roku v nich bylo 1 428 dětí, což je o 85 dětí méně než v roce 2010. V minulém roce bylo propuštěno 2 195 dětí a téměř 58 % z nich se vrátilo do vlastní rodiny. Více než čtvrtina propuštěných dětí strávila v ústavu více než rok. Informace vyplývají z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.
17.10.2012
Odborníci z oblasti péče o ohrožené děti a rodiny společně se zástupci pěstounských rodin se jako už mnohokrát v minulosti shodli na tom, že přijetí novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí je nanejvýš potřebné. Znovu proto apelují na poslance, aby přehlasovali prezidentské veto a umožnili tak ohroženým dětem vyrůstat v prostředí rodiny. Podle ředitelky Střediska náhradní rodinné péče Věduny Bubleové se na novelu zákona čeká od šedesátých let, kdy i v naší republice započaly dlouhodobé výzkumy prokazující negativní vliv ústavní péče na vývoj dětí a rovněž důsledky psychické deprivace.
10.10.2012
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo Statistickou ročenku práce a sociálních věcí za rok 2011. Přinášíme Vám z ní ta nejzajímavější čísla z oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Z uvedených údajů vyplývá, že na celém území České republiky orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) registrují přes 572 tisíc případů rodin, z toho aktuálně řešených je přes 48 % (275 143 případů). Podle prezentovaných čísel tak připadá na 1 sociálního pracovníka OSPODU průměrně 152 „živých“ případů. ČR totiž disponuje 1 808 zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
09.10.2012
Obecně prospěšná společnost Rozmarýna založila před několika lety sociální firmu s názvem Café Rozmar. Jde o restauraci, která zaměstnává mladé lidi po odchodu z dětského domova na pozicích tréninkový kuchař/ka, číšník či servírka. Tito mladí lidé zde, pod vedením zkušenějších kolegů, získávají první pracovní zkušenosti. Metodiku sociální firmy, kterou o.p.s. Rozmarýna vytvořila v rámci projektu spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a Rozpočtu hlavního města Prahy - "Praha a Evropská unie: Investujeme do vaší budoucnosti", zveřejňujeme v rubrice Nabídka dobré praxe.
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.