ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
19.03.2015
Institut pro kriminologii a sociální prevenci vydal publikaci autorského týmu PhDr. Markéty Štěchové a PhDr. Kazimíra Večerky, CSc. s názvem „Systémový přístup k prevenci kriminality mládeže“. Publikace usiluje o reálné zhodnocení zavádění, rozvoje a využívání systému včasné intervence (SVI). Podle webových stránek Prevence kriminality v České republice, které provozuje Ministerstvo vnitra ČR, je Systém včasné intervence mezirezortní projekt, jehož cílem je prevence rizika kriminálního vývoje dětí a mladistvých, ochrana dětí před trestnou činností, před týráním, zneužíváním a zanedbáváním a humanizace a debyrokratizace práce s dětským klientem a jeho rodinou.
09.03.2015
Ve středu 4. března 2015 zahájily svoji činnost linka a chat EDA. Jedná se o první celorepublikovou krizovou linku a chat pro rodiny dětí s postižením či ohrožením vývoje. Linka a chat, které fungují každou středu a čtvrtek od 9. do 17. hod., slouží jako psychologická podpora rodinám ve chvílích krize. Členům rodiny, která se dozví například závažnou diagnózu či se musí vypořádat s následky těžkého úrazu dítěte do 18 let, se budou věnovat zkušení odborníci, kteří prošli minimálně
150 hodinovým kurzem telefonické krizové intervence a chatovacím výcvikem.
03.03.2015
V poslední době se v České republice stále častěji mluví o inkluzivním vzdělávání, zejména v souvislosti s přetrvávající segregací zdravotně, mentálně nebo sociálně znevýhodněných dětí, za niž jsme na jednu stranu kritizování zahraničními experty, včetně ESLP, na druhou stranu ji nepřímo podporuje prezident republiky Miloš Zeman, který řekl, že děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, by neměly být umisťovány do tříd s nehandicapovanými žáky. O tom, co je inkluzivní vzdělávání, nebo co je naprostou nutností pro správný průběh inkluze ve školách jsme si povídali s předsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Mgr. Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
20.02.2015
V České republice bylo v polovině ledna 2015 více než 330 pěstounů na přechodnou dobu, jak uvádí Česká tisková kancelář s odvoláním na údaje MPSV. Toto číslo je třikrát vyšší než před rokem. Pěstounská péče na přechodnou dobu je jednou z forem náhradní rodinné péče, kdy je dítě svěřeno „profesionálnímu“ pečovateli na dobu maximálně jednoho roku. Pěstounská péče na přechodnou dobu existuje v legislativě již od roku 2006, ale až po rozsáhlé novele zákona č. 359/1999 Sb. se začala u nás více rozšiřovat, mimo jiné i díky materiální podpoře profesionálních náhradních rodičů.
16.02.2015
Veřejná ochránkyně práv na webových stránkách upozornila na protiprávní jednání některých ředitelek a ředitelů dětských domovů. Ti, pokud se rozhodnou dětský domov uzavřít po dobu školních prázdnin a dětem zařídí pobyt mimo zařízení, se musí postarat také o mladé lidi, kteří v domově pobývají dobrovolně i po dosažení zletilosti, na základě smlouvy se zařízením. To se ale v některých případech nedělo, a mladí lidé tak byli nuceni si na prázdniny najít jiné zázemí a často jej také financovat.
10.02.2015
Nezisková organizace Rozum a Cit, která poskytuje služby pro náhradní rodiny, zveřejnila dvě nové publikace. První z nich je metodika, která se týká asistovaného kontaktu dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou. Metodika se zaměřuje například na psychologický nebo legislativní pohled, popisuje jednotlivé kroky a vymezení rolí jednotlivých aktérů. Druhý dokument je sborníkem kazuistik a dalších materiálů z projektu realizovaného v roce 2014 s názvem Dítě v nejlepších rukách. Tento projekt se zaměřoval na zavádění nových postupů a metod práce do systému pěstounské péče na přechodnou dobu.
02.02.2015
Až do října 2015 bude v Moravskoslezském kraji probíhat informační a náborová kampaň na zvýšení počtu žadatelů o některou z forem pěstounské péče. Moravskoslezský kraj je podle MPSV specifický nejen vysokým počtem dětí, které náhradní rodinu potřebují, ale také tím, že v pěstounské či poručenské péči zde žije přes 2000 dětí z celkového počtu více jak 12000 dětí, čili více jak šestina. „Informační a náborová kampaň by měla pomoci transformovat systém péče o ohrožené děti v Moravskoslezském kraji, umístit více dětí do rodin a využít potenciál obyvatel pro pěstounství,“ uvedla Mgr. Jana Hanzlíková, náměstkyně ministryně pro ochranu práv dětí a sociální začleňování.
19.01.2015
Pardubický kraj jako jeden z mála využil příležitosti, kterou nabídly EHP fondy v rámci programu CZ04 – Ohrožené děti a mládež, a zapojil se do otevřené výzvy zaměřené na vytvoření komplexního plánu transformace pobytové péče o děti. Kraj do procesu tvorby transformačních plánů zahrnul osm příspěvkových organizací, které pečují o ohrožené děti. Jedná se o tři dětská centra a pět dětských domovů. „Ředitelé a zaměstnanci zmíněných zařízení se budou sami podílet na zpracování transformačních plánů, takže budoucnost jednotlivých zařízení záleží i na nich samotných. Předpokládám, že díky jejich vysoké odbornosti a znalosti potřeb dětí budou případné změny v poskytování služeb ku prospěchu celého systému péče o ohrožené děti,“ doplnila Ing. Helena Zahálková, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje.
15.01.2015
Zlínský kraj se snaží aktivně řešit negativní dopady resortismu při péči o ohrožené děti. S účinností od 1. ledna 2015 převedl své dvě příspěvkové organizace, které dosud spravoval odbor zdravotnictví, pod odbor sociálních věcí krajského úřadu. Jedná se o Kojenecké a dětské centrum ve Valašském Meziříčí a Dětské centrum Zlín. Hlavní důvody převodu organizací podle radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Taťány Valentové Nersesjan spočívají v praktické rovině: od roku 2013 dochází k poklesu činností spadajících pod resort zdravotnictví, a naopak se významně posilují agendy, které věcně příslušejí pod odbor sociálních věcí a jsou regulovány především zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.
13.01.2015
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se domnívá, že mezinárodně-smluvní i unijní nástroje, které v současné době upravují mezinárodní rodinné právo, nezajišťují v praxi účinnou a rychlou ochranu práv dětí. Úřad je připraven zapojit se do diskuze nad reálným zefektivněním těchto existujících nástrojů. Podle Úřadu by vhodnou politickou platformou k diskuzi mohl být – Lisabonskou smlouvou posílený – Evropský parlament, a to i přestože nemá zákonodárnou iniciativu.
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.