ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
30.04.2013
Mozaiku autorských příspěvků k tématu individuálních plánů ochrany dítěte doplňuje text Mgr. Terezy Mazákové, která je poradcem a psychologem v občanském sdružení Prev-Centrum. Autorka ve svém článku reflektuje IPOD a práci s ním v širším kontextu, zároveň vyjadřuje svůj postoj k tomuto druhu sociální práce, zmiňuje výhody a nevýhody tohoto postupu a pokouší se vystihnout, jak by měl IPOD vypadat v ideálním případě.
29.04.2013
Přinášíme Vám závěrečnou část unikátního dvojrozhovoru s PhDr. Miloslavem Macelou – ředitelem Odboru rodiny a ochrany práv dětí MPSV a PhDr. Soňou Cpinovou, která je pověřena řízením odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT. Tentokrát se například dozvíte, jaký mají jednotlivé resorty pohled na vzdělávání osob v systému nebo co může MPSV a MŠMT udělat proto, aby se do ústavů dostávalo méně dětí?
26.04.2013
Přinášíme Vám další část unikátního dvojrozhovoru s PhDr. Miloslavem Macelou – ředitelem Odboru rodiny a ochrany práv dětí MPSV a PhDr. Soňou Cpinovou, která je pověřena řízením odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT. Tentokrát se například dozvíte, co mohou udělat v současné chvíli jednotlivé resorty pro změnu systému péče o ohrožené děti a rodiny nebo jestli se i školská zařízení pro výkon ústavní výchovy dočkají standardů kvality poskytované péče.
25.04.2013
Přinášíme Vám unikátní dvojrozhovor. Tentokrát jsme zpovídali PhDr. Miloslava Macelu – ředitele Odboru rodiny a ochrany práv dětí MPSV a PhDr. Soňu Cpinovou, která je pověřena řízením odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT. V rozhovoru se například dozvíte, jaký mají obě strany názor na resortní roztříštěnost systému péče o ohrožené děti, jak se bude vyvíjet ústavní péče a kdy se přehoupne pomyslný jazýček vah na stranu preventivné práce s rodinou, která zabrání odebrání dítěte z původní rodiny.
23.04.2013
Mgr. Bc. Jana Nožířová, DiS. se ve svém příspěvku k tématu individuálních plánů ochrany dětí zabývá IPODem z praktického pohledu, snaží se vystihnout jeho přínosy pro sociální práci s dítětem a jeho rodinou. Zmiňuje se rovněž o tom, že IPOD není žádnou novinkou, kterou by zavedla novela zákona o sociálně - právní ochraně dětí. „Již v roce 2009 vznikl metodický pokyn MPSV, který právě o tomto hovořil. Tento metodický pokyn nevznikl náhodou, ale zejména díky požadavkům dynamické praxe. Zejména na kontrolách obcí III. typu se ukazovalo, že spisová dokumentace je často velmi obsáhlá, a nejenom v důsledku toho, nepřehledná. Chyběla kontinuita, jasný a konkrétní výstup, chyběly informace, kam se bude případ ubírat, jaké kroky budou následovat," dovysvětluje Mgr. Nožířová.
19.04.2013
Co říká zákon o sociálně-právní ochraně dětí o individuálních plánech ochrany dětí? Co má IPOD obsahovat a jak často je třeba jej aktualizovat? Kdo vlastně má povinnost IPOD vypracovávat? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme zodpovědět v tomto příspěvku, který vychází ze samotného znění zákona, důvodové zprávy, prováděcí vyhlášky a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012".
17.04.2013
Přinášíme Vám další autorský text v rámci tématu Individuálních plánů ochrany dětí. Tentokrát v něm autorka - ředitelka o.p.s. Útočistě Cheb Bc. Jana Kotounová - předestírá význam individuálního plánování pro dítě a rodinu. Popisuje metodiku individuálního plánování, jeho fáze a cíle, včetně časového harmonogramu, přičemž uvádí praktická odůvodnění tohoto postupu. Je zdůrazněn význam aktivního zapojení klienta, standardizace práce s informacemi, možná rizika. V kontextu práce Centra pro rodiny je uvedeno též provázání individuálního plánování s dopady na situaci klienta.
15.04.2013
Na téma vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny navazujeme tématem Individuální plán ochrany dítěte. Ten je podle Ministerstva práce a sociálních věcí oporou jak pro klienta, který získává jasný přehled o přijímaných opatřeních a variantách řešení, tak pro pracovníka, který případ vede a který se v plánu zaměřuje na postupné kroky, opatření a časový plán tak, aby mohlo dojít k reálnému řešení situace v nejlepším zájmu dítěte.
Téma otevíráme příspěvkem Mgr. Veroniky Vítové, která v něm popisuje, co je potřeba pro komplexní vytvoření individuálního plánu ochrany dítěte. Podle autorky je tvorba samotného IPOD určitým kompilátem z různých "zdrojů", ke kterým uvádí jejich úskalí, která ovlivňují další zpracování IPOD. Je nutné si uvědomit, že nehodnotíme dítě (ani jeho rodinu), ale potřeby dítěte v jednotlivých oblastech jeho vývoje a také potřeb jeho rodiny.
10.04.2013
Veřejný ochránce práv zřídil speciální internetové stránky www.deti.ochrance.cz. Jedná se o stránky, které by měly usnadnit komunikaci s dětmi a být vstřícnější k jejich potřebám. Na internetových stránkách jsou jak informace o činnosti ochránce, tak i zobecněné typové kazuistiky, s nimiž se ochránce již setkal. Jedná se nejčastěji o dotazy dětí v různých právních oblastech (školství, přestupky, atd.).
08.04.2013
Druhý ročník projektu Příklady dobré praxe otevírá občanské sdružení HoSt Home-Start Česká republika, které nabízí unikátní dobrovolnický způsob práce s ohroženými rodinami. Mezinárodní koncept využívání dobrovolníků pro přímou práci s ohroženými rodinami se velmi dobře osvědčil i u nás. Důkazem toho je činnost občanského sdružení HoSt Home-Start Česká republika. To již řadu let vysílá proškolené dobrovolnice do rodin s různorodými problémy v Praze, Brně, Liberci a v nejbližší době nově i v Ostravě. Tak by se dal ve zkratce popsat náš další příklad dobré praxe v práci s ohroženými rodinami a jejich dětmi.
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.