ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Autorské příspěvky
Jak má vypadat dohoda o výkonu PP? Návod dává MPSV
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
Jak se žije s dohodami aneb Dohoda o výkonu pěstounské péče v praxi neziskové organizace
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
Pěstouni mají nárok na služby. Jaké to ale vlastně jsou?
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Příklady dobré praxe
Autorské příspěvky > Individuální plán ochrany dítěte > Individuální plán ochrany dítěte v otázkách a odpovědích / Redakce Čí je dítě? >
Diskutujte k tématu Individuální plán ochrany dítěte
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Individuální plán ochrany dítěte v otázkách a odpovědích
Redakce Čí je dítě?
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách souhrn otázek o odpovědí týkajících se implementace novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Vzhledem k tomu, že v současném době Vám na tomto webu prezentujeme tématický blok k individuálním plánům ochrany dítěte, rozhodli jsme se z velkého počtu všech odpovědí vybrat ty, které se týkají tohoto tématu.
IPOD by měl být vždy vytvářen OSPODem, který je místně příslušný s ohledem na trvalé bydliště dítěte. Co však dělat, když se rodina dlouhodobě zdržuje v jiném správním obvodu, než kde má trvalý pobyt? Přece nemohu s rodinou pracovat a vytvářet IPOD, když ji vůbec neznám?
OSPOD místně příslušný podle trvalého pobytu dítěte je odpovědný za výkon sociálně-právní ochrany daného dítěte, pokud má však dítě faktické bydliště jinde, může OSPOD využít institut dožádání a požádat jiný OSPOD o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec (viz § 13 správního řádu). Daný OSPOD tedy může požádat o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, jakož i o vypracování individuálního plánu ochrany dítěte ten OSPOD, v jehož obvodu se dítě fakticky zdržuje. Tím se však nezbavuje odpovědnosti, stále zůstává klíčovým subjektem SPO daného dítěte, avšak za součinnosti OSPOD, který je rodině a dítěti bližší, rodinu zná a může pomoci s naplánováním případu při znalosti místních podmínek a dostupných služeb. Dalším možným řešením je dožádat OSPOD dle faktického bydliště dítěte ke spolupráci při dlouhodobějším sledování poměrů dítěte. Pak by vyhodnocení situace dítěte a rodiny a IPOD byly řešeny v rámci spisu Nom u OSPOD v místě faktického bydliště dítěte a rodiny. V návaznosti na tuto skutečnost pak dochází k tomu, že spisová dokumentace označená spisovou značkou Nom se de facto svým obsahem stává spisovou dokumentací Om. Dožádanému úřadu by měla být postupována kopie spisové dokumentace Om v zájmu jeho informovanosti o dosavadním postupu při poskytování sociálně-právní ochrany dětí a naopak OSPOD, který vede spis Om, by měl být informován o všech zásadních krocích činěných v rámci Nom spisu.
U kterých dětí a s jakými problémy musí být IPOD? U kterých ne?
Odpověď lze nalézt v Informaci ze dne 21. 12. 2012 a zejména v příslušných ustanoveních zákona o sociálně právní ochraně dětí (zejména § 10 odst. 3 písm. c), d), e) a § 14 odst. 2 písm. b), c) ZSPOD).
Při práci s problematickou rodinou je vytvořen IPOD pouze sociálním pracovníkem. Rodina však nespolupracuje a nepřijde na společnou schůzku k aktualizaci IPODu opakovaně. Sociální pracovník SPOD si tedy bude aktualizovat pouze jím vytvořený IPOD, který však nenese žádné posuny. Jak zajistit vývoj spolupráce s rodinou? Nebo si jen aktualizovat sociálním pracovníkem vytvořený IPOD?
Pravidelná aktualizace IPOD – co je považováno za pravidelné? Jak časté mají být aktualizace? Za jaké situace se může IPOD ukončit?
Pravidelná aktualizace IPOD = vždy když je to potřeba, zejména dochází-li ke změnám (viz § 10 odst. 5 písm. c) ZSPOD).
Existuje nějaký metodický materiál k IPODu?
Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě
Zdroj informací: www.mpsv.cz