Individuální plán ochrany dítěte

Tvůrce IPODu musí mít hravost a chuť dítěti a jeho potřebám porozumět

Mgr. Veronika Vítová

Základem pro vytvoření komplexního individuálního plánu ochrany dítěte je podrobné vyhodnocení jeho potřeb. Je nutné si uvědomit, že nehodnotíme dítě (ani jeho rodinu), ale potřeby dítěte v jednotlivých oblastech jeho vývoje a také potřeby jeho rodiny. Znamená to nedívat se na to, co dítě neumí a v čem je „problematické“, ale dívat se na dítě v kontextu jeho věku, prostředí, případného zdravotního, sociálního či psychického znevýhodnění a zejména na jeho dovednosti, na to, co umí, co ho těší, co ho zaujme, z čeho má radost, jak vnímá sebe samo, své prostředí, svou rodinu.

Práce na vytvoření IPOD je podle mého názoru založena zejména na navázání a rozvinutí komunikace a důvěry s dítětem. Nejprve je nutné porozumět si s dítětem a to i v případě, že dítě je velmi malé a ještě nemluví nebo vzhledem ke svému zdravotnímu znevýhodnění nemá možnost verbální komunikace. Je pro mne důležité, abych se mohla účastnit hry s dítětem. Při hře jsou děti nejspontánnější a člověk, který tvoří IPOD, může z této zkušenosti hry s dítětem velmi čerpat. Pokud je dítě starší, je velmi dobře možné vycházet z jeho zájmů a vést o nich rozhovor nebo se konkrétní oblíbené činnosti účastnit s dítětem.  Pokud je to možné, je pro tvorbu IPOD také velmi inspirující být s dítětem i při činnostech, které se týkají sebeobsluhy, jako je jídlo, oblékání, ale například i přesun z vozíku na lůžko nebo telefonování, nakupování, vaření atd. –  co je u konkrétního dítěte možné. Vhodné je zažít s dítětem kontakt, hru, sociální interakci s jeho vrstevníky, rodinou, pracovníky, kteří jsou s ním v kontaktu.

Tvorba samotného IPOD je pak, dalo by se říci, kompilát ze „zdrojů“, ke kterým uvádím také jejich úskalí, která ovlivňují další zpracování IPOD, a člověk tvořící IPOD by si jich měl být vědom.

Zdroj informací od pracovníků v instituci, zejména od klíčového pracovníka dítěte

Přínos pro IPOD: Pracovníci v instituci jsou s dítětem velkou část jeho času. Mnohdy o něm vědí mnoho informací, vidí dítě, jak roste a vyvíjí se, znají program dne dítěte, to co má a nemá rádo, co mu jde a co hůř. Jak zvládá soběstačnost, školní povinnosti, chování. Jak reaguje na určité situace, návštěvy, rodinné příslušníky, zda zlobí. Pracovníci mohou upozornit na určité důležité oblasti např. v chování dítěte, které jsou pro člověka tvořícího IPOD podstatné ještě před setkáním s dítětem (např. že dítě nemá rádo jakýkoli dotek).

Úskalí: Informace jsou často o výkonu dítěte a jeho schopnostech, dovednostech v soběstačnosti a ve škole, popř. o problematickém chování, zlobení. Méně se mluví o identitě, přáních a někdy i emočním prožívání dítěte. Pokud se v instituci nepracuje multidisciplinárně, údaje od jednotlivých pracovníků se mohou lišit.

Zdroj informací od rodičů

Přínos pro IPOD: Pohled rodičů je vždy podstatný. Mohou se objevit informace, které do té doby nebyly řečeny. Rodiče mohou říci své očekávání, obavy. Z „případu dítěte“ může jejich vyprávěním vzniknout příběh, kterému se může lépe porozumět a ze kterého mohou být potřeby jak dítěte, tak rodiny zřetelněji patrné.

Úskalí: Rodiče nemusí o dítě jevit zájem, jeho situace je nezajímá. Mohou se začít chovat účelově. Informace od nich jsou zkreslené nebo protichůdné.

Zdroj informací z kontaktu s dítětem

Přínos pro IPOD: Nejdůležitější a nejpodstatnější informace, které má člověk tvořící IPOD k dispozici.

Úskalí: Při jednorázovém kontaktu se dítě může stydět, bát se nebo se naopak „předvádět“, nemusí chtít komunikovat ani si hrát. Je to zcela přirozené, ale pro tvorbu IPOD je vhodné kontakt s dítětem opakovat a zkusit s ním navázat komunikaci a zažít s dítětem sdílení času a prostoru při hře či činnosti dle jeho možností.

Zdroj informací, které s sebou nese osoba, která IPOD tvoří

Člověk, který IPOD tvoří, se sám sebe, podle mého názoru, musí zeptat: Z jakých vlastních zkušeností čerpám, když tvoříme IPOD? (např.: Vím, co potřebuje nevidomý člověk? Vím, jak a kde vybrat vhodný invalidní vozík? Vím, jak mluvit s dospívajícím člověkem s mentálním znevýhodněním o sexualitě?) a pokud je odpověď ne, tak - Mám dostatek informací o dostupných službách v daném regionu nebo se mám kam obrátit o radu a zjistit informace pro dítě?

IPOD je velmi důležitou součástí práce s ohroženými dětmi, který jim může pomoci k jejich dalšímu rozvoji a zejména podpoře jejich identity a naplnění jejich potřeb a lidem kolem dítěte umožnit lépe se orientovat v potřebách dítěte a pomáhat je naplňovat a tvořit bezpečný a smysluplný svět, ve kterém se dítě orientuje a rozvíjí se. Je ovšem … mít stále na paměti uvedená úskalí, která mohou výstupy IPOD  významně ovlivnit, zúžit či opomenout některé oblasti potřeb dítěte nebo naopak mohou dát cíle nereálné nebo cíle bez jednotlivých kroků, které by vedly k jejich dosažení, a tím jejich naplnění ztížit či znemožnit. Z mysli se při tvorbě IPOD nesmí vytratit přání, které formulovalo dítě, a jeho potřeby nesmí být zastíněny tím, že některé věci budou vyžadovat změnu v instituci, rodině, prostředí (např. komunikaci více subjektů, které spolu do teď nekomunikují, zvýšení počtu pracovníků na službu atd.).

Jako podstatnou součást IPOD proto vidím

-          komunikaci se všemi, kteří přicházejí do kontaktu s dítětem a mají vliv na naplňování jeho potřeb. Vysvětlení podstaty vyhodnocování potřeb dítěte a tvorby IPOD a stálý důraz na to, že se jedná o potřeby dítěte, ne o kontrolu, posuzování nebo schopnosti práce pracovníků nebo rodinných příslušníků. Nenechat se zahltit informacemi. Nechat si čas i prostor moci se na věci doptat, nechat si je vysvětlit, doplnit témata, na která se nedostalo/zapomnělo.

-          případové konference, na kterých se nejasné informace či kroky z IPOD mohou vysvětlit, mohou se domluvit reálné, časově i technicky dosažitelné cíle, kompetence členů týmu, může se jasně uvést, kdo a do kdy je za jaký krok odpovědný,

-           další oblast, která již tvorbu nebo i následnou revizi IPOD může podpořit, je supervize pro člověka tvořícího IPOD, možnost konzultovat případ s konzultantem, který se zaměřuje na oblast, která je pro tvůrce IPOD vzdálenější (např. podpora komunikace u předškoláka s autismem).

-           sdílení informací a kontaktů, které mohou pracovníci OSPOD sami využít pro vyhledávání informací, služby, pomůcky nebo které mohou v rámci IPOD předat pracovníkům, kteří kontakt či informaci dále využijí (např. seznam firem s dětskými kompenzačními pomůckami, kontakty na půjčovnu pomůcek pro podporu komunikace, kontakty na logopedy v regionu, nápady pro rozvoj jemné motoriky atd.).

-          v neposlední řadě také hravost a chuť dítěti a jeho potřebám porozumět na straně toho, kdo IPOD tvoří.

stáhnout txtstáhnout pdfodeslat