ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Autorské příspěvky
Jak má vypadat dohoda o výkonu PP? Návod dává MPSV
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
Jak se žije s dohodami aneb Dohoda o výkonu pěstounské péče v praxi neziskové organizace
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
Pěstouni mají nárok na služby. Jaké to ale vlastně jsou?
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Příklady dobré praxe
Autorské příspěvky > Vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny > Vyhodnocování situace dítěte v otázkách a odpovědích / Redakce Čí je dítě? >
Diskutujte k tématu Vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Vyhodnocování situace dítěte v otázkách a odpovědích
Redakce Čí je dítě?
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách souhrn otázek o odpovědí týkajících se implementace novely zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Vzhledem k tomu, že v současném době Vám na tomto webu prezentujeme tématický blok k vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, rozhodli jsme se z velkého počtu všech odpovědí vybrat ty, které se týkají tohoto tématu.
Jestliže je v rodině více sourozenců stejných rodičů, je nutné vyhodnocovat situaci každého dítěte zvlášť a vytvářet pak také individuální plán každému dítěti?
Ano, některé části budou samozřejmě společné.
Vypracování individuálního plánu ochrany dítěte, vyhodnocení se nevztahuje na případy, kdy jsme např. opatrovníkem u VaV. Pokud jde o dlouhodobý spor, problém s rodiči – komunikace apod., má se zahrnout již do případů posuzování?
Ano, je-li vyhodnoceno, že spor rodičů dítě ohrožuje, resp. že rodiče neplní dostatečně rodičovskou zodpovědnost a jde o dítě spadající do § 6 ZSPOD.
Ve kterých případech vyhodnocovat situaci dítěte za použití vyhodnocovacího nástroje + vytvářet individuální plán ochrany dítěte (IPOD)? Vždy, když se dostane do evidence SPOD?
Nikoli. Vždy, když po předběžném vyhodnocení případu dojdete k závěru, že se jedná nebo může jednat o ohrožené dítě ve smyslu § 6. Bližší informace naleznete v informaci k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. ze dne 21. 12. 2012.
Nemáme indicie, že se jedná o dítě v situaci uvedené v § 6, proto nepřistoupíme ani k použití vyhodnocovacího nástroje, pak nemusíme dělat individuální plán dítěte?
Přesně tak.
Máme používat stará metodická doporučení, nebo přijdou nová? Zejména č.2/2009 k vyhodnocování dětí v obtížné sociální situaci, č.3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě, č.2/2010 pro postup orgánů SPOD při případové konferenci.
Ano, z metodických doporučení z roku 2009 lze vycházet.
Když je dítě již v ústavní péči (čili již dříve založený spis), stačí, když nejprve vypracujeme IPOD (z aktuálních či blízkých návštěv apod.) a teprve později se vypracuje "Vyhodnocování"? Nebo je posloupnost přesně daná?
IPOD přímo navazuje na vyhodnocení situace dítěte a rodiny, proto je třeba nejprve přistoupit k vyhodnocení. Z něho vyplynou problémy a slabé stránky, které je třeba řešit, a naopak silné stránky, na kterých je třeba stavět a které je nutné podporovat. Na základě toho pak OSPOD přijímá potřebná opatření a spolu s dalšími subjekty plánuje, co dál.
Pokud budu aktualizovat "vyhodnocení", postačuje pak aktualizace jen dotčených oblastí, nebo je nutné vést ve spise opakovaně celé "vyhodnocení" (9 stran)? Předpokládáme možnost zaktualizování jen potřebné části s odkazem na původní "vyhodnocení".
Již je na webových stránkách MPSV k dispozici vyhodnocovací formulář v editovatelné podobě. Při vyplnění vyhodnocovacího formuláře je nutné zaznamenat datum zápisu. Pokud bude např. po 3 měsících situace dítěte přehodnocována, použijete ten samý formulář s tím, že pokud došlo ke změně např. u zdravotního stavu dítěte, do „políčka“ zdravotní stav se tato změna uvede (opět s datem). Je totiž nutné vidět ve formuláři změny u jednotlivých situací, aby bylo možné posoudit vývoj situace. Ve spisu bude založeno vždy vytištěné aktuální vyhodnocení se všemi provedenými změnami a jejich daty. Je nutno upozornit, že vyhodnocovací formulář se nezařazuje do chronologicky vedeného spisu Om (nepřiřazují se mu čísla), ale jeho poslední (aktuální) verze musí být v rámci spisu vždy přehledně k dispozici. Obdobně jako např. sociální záznam. Vždy je tedy jen jedno vyhodnocení pro jedno dítě, které je pravidelně aktualizováno. Stejně se postupuje i v případě IPOD. Výše uvedené bude součástí novelizované instrukce o vedení spisové dokumentace, která se připravuje.
V komentáři k "vyhodnocení" je u bodu zdravotního stavu uvedeno, že dokládáme písemnou zprávu od lékaře. Postačí např. vlastní záznam z jednání s lékařem? Jinak budu na každé dítě psát dopis (v některých případech nám lékaři neodpovídají, urgujeme).
Vycházíte ze stejných podkladů, jako dosud. OSPOD může mít k dispozici zprávu přímo od příslušného lékaře, případně kopii lékařské zprávy od rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte (pokud ji OSPODu dobrovolně poskytne), můžete mít úřední záznam z telefonického rozhovoru s lékařem, dále vycházíte z rozhovoru s rodiči a dalšími osobami a z vlastních poznatků (dítě má brýle, sádru na noze atd.).