Diskutujte k tématu Případové konference

Případové konference

Co říká o případových konferencích zákon a důvodová zpráva?

Redakce Čí je dítě?

CCo vlastně říká zákon o sociálně - právní ochraně dětí o případových konferencích? Za jakých okolností se musí případové konference uskutečnit? Jsou případové konference novinka, je to práce „navíc“ nebo naopak usnadnění výkonu sociálně – právní ochrany dětí? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme odpovědět v uceleném tematickém bloku, který vychází z aktuálního znění zákona, důvodové zprávy k novele a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012".

Co říká zákon o případových konferencích?

Dotčenými ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí (ZSPOD) jsou § 10 odst. 3, písm.e), § 14 odst. 2, písm. b) a c)

§ 10 odst. 3, písm. e) ZSPOD

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob.

§ 14 odst. 2, písm. b) a c) ZSPOD

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu

b) v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu podle odstavce 1 (např. návrh na nařízení ústavní výchovy) a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné,

c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem platí obdobně

Případové konference v důvodové zprávě

Případová konference představuje metodu sociální práce, která je již dnes běžně využívána v praxi orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se nejen o způsob projednání situace ohroženého dítěte s rodiči nebo i se samotným dítětem, ale rovněž o účinný nástroj multidisciplinární spolupráce při řešení případu ohroženého dítěte, který umožňuje zapojení dalších pomáhajících a zúčastněných subjektů a osob.

Účastníci konference

Účast přizvaných odborníků a zástupců ostatních orgánů a subjektů na případové konferenci je dobrovolná, neboť případovou konferenci je třeba pořádat na principu spolupráce všech dotčených subjektů, s tím, že orgán sociálně-právní ochrany dětí plní roli koordinátora zúčastněných subjektů, nikoliv roli orgánu, který ostatním subjektům ukládá autoritativně úkoly a povinnosti.

Případová konference spočívá v zapojení rodičů, jiných osob zodpovědných za výchovu, dětí, jiných osob blízkých rodině a dítěti a dalších subjektů podílejících se na ochraně dítěte a řešení jeho situace. Okruh zapojených osob a subjektů určuje OSPOD, který přihlíží rovněž k doporučením a návrhům ostatních. Může se jednat zejména o školy a školská zařízení, poskytovatele sociálních služeb, lékaře, zdravotnická zařízení, orgány činné v oblasti sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obecní policie, státní zástupce a zástupkyně, úředníky a úřednice Probační a mediační služby České republiky a další odborné pracovníky a pracovnice (např. psychology a psycholožky) aj.

Účast přizvaných osob na případové konferenci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu, při kterém vzniká povinnost zaměstnavatele uvolnit zaměstnance k účasti na tomto jednání a zúčastněným osobám vzniká právo na náhradu mzdy nebo na náhradu ušlého výdělku obdobně jako v případě účasti na jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí podle § 38 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb.

Povinnost pořádat konference

Jak vyplývá z nového ustanovení § 14 odst. 2, orgán sociálně-právní ochrany dětí bude povinen uspořádat případovou konferenci vždy před podáním návrhu soudu na některé z opatření, kterým se zasahuje do rodičovské zodpovědnosti rodičů nebo kterým se dítě svěřuje do náhradní péče, s výjimkou případů, kdy je uspořádání případové konference fakticky nemožné nebo zjevně bezúčelné. Uspořádání případové konference pak bude přicházet v úvahu ještě v průběhu soudního řízení o svěření dítěte do náhradní péče.

Nemotivovaní a nespolupracující klienti

Klienti OSPODu jsou z velké části nemotivovaní ke spolupráci. Právě dobře popsaný cíl a smysl případové konference a její následné kvalitní uspořádání může pro klienta znamenat dobrý signál a napomoci ke spolupráci.Zásadou je, že případová konference je konána v zájmu dětí a rodin a je příležitostí pro hledání řešení. V žádném případě nesmí být případová konference pořádána komisním způsobem, kdy je klient v postavení „pranýřované“ osoby. Případová konference je o spolupráci a partnerství a musí být pořádána i s ohledem na specifické potřeby dětí a rodin (přizpůsobení jazyka, tempa řeči, využití podpůrných komunikačních technik, příjemné prostředí apod.)

Častou obavou pracovníků a pracovnic OSPOD jsou právě nespolupracující klienti, ale i nespolupracující odborníci z řad subjektů, které se podílejí na daném případu. Je nutné konstatovat, že žádná z metod sociální práce, tedy ani případová konference, nedisponuje efektivními donucovacími prostředky. Je tedy zřejmé, že pokud se klient nechce případové konference účastnit (nebo se nedaří ho k účasti motivovat), nezmůže s tím nikdo nic. Nedostavení se rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu na případovou konferenci by nemělo vést k sankcionování této osoby, byť je za nerespektování povinnosti spolupracovat s OSPOD a na výzvu OSPOD se dostavit k osobnímu jednání podle § 53 odst. 5 ZSPOD možné uložit pořádkovou pokutu. Uložením pořádkové pokuty by byla možnost smysluplné sociální práce do budoucna ztížena, ne-li úplně vyloučena. Důvod nespolupráce by měl být samozřejmě znám a měl by být vyhodnocen. V případě, že spočívá např. ve snížení kompetenci rodiče, mělo by dojít k cílenému plánování podpory či získání této kompetence (opět je žádoucí klienta dobře seznámit s možnými důsledky nespolupráce). Pokud je nespolupráce cílená a užívána např. jako mocenský postoj rodiče, je nutné opět s tímto faktem pracovat a vyhodnotit, nakolik tento postoj blokuje možnost řešení či dokonce ohrožuje dítě. Pro svolávání případové konference je vhodné volit formu jednoduchou, věcnou a pokud možno vstřícnou. Je dobré odpoutat se od formy např. striktně úředního dopisu.

V případě nespolupracujíc subjektu je OSPOD v podobní pozici jako u nespolupracujícího klienta. Ani odborníka ke spolupráci není možné donutit. Pro dobrou spolupráci je vhodné se spolupracujícími subjekty uspořádat např. pracovní setkání, na kterém je možné vysvětlit smysl, cíl, význam případové konference a zdůraznit, že se jedná o pracovní metodu, která je v zájmu úspěšného řešení případů.

Facilitace konference

Pro zdárný průběh případové konference se osvědčuje, pokud je facilitována nezávislou osobou, která se může soustředit výhradně na průběh případové konference a nemusí přicházet s řešením. V případě nutnosti je samozřejmě možné, aby případovou konferenci moderoval pracovník či pracovnice OSPOD, kteří však musejí ctít zásady facilitace a nevyužít moderátorské role k nastolení vlastního řešení.

Zdroj informací: zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, důvodová zpráva k tomuto zákonu a Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012 zveřejněné na webových stránkách MPSV pod č.j.: 2012/98382-21 - http://www.mpsv.cz/files/clanky/14227/Informace_1.pdf

Zdroj fotografie: www.pixmac.cz