ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Autorské příspěvky
Jak má vypadat dohoda o výkonu PP? Návod dává MPSV
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
Jak se žije s dohodami aneb Dohoda o výkonu pěstounské péče v praxi neziskové organizace
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
Pěstouni mají nárok na služby. Jaké to ale vlastně jsou?
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Příklady dobré praxe
Autorské příspěvky > Případové konference > Případové konference z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany / Mgr. Jaroslava Brabcová >
Diskutujte k tématu Případové konference
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Případové konference z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany
Mgr. Jaroslava Brabcová
Novela zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí ukládá v § 10 odst. 3 písm. e, obcím s rozšířenou působností povinnost „... pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací dětí a jejich rodin...".
Je však třeba zdůraznit, že již před touto novelou bylo možno s obdobným institutem pracovat. Mám na mysli komisi pro sociálně-právní ochranu dětí. I zde měl sociální pracovník možnost představit zainteresovaným odborníkům konkrétní případ a požadovat zpětnou vazbu k řešení. V obou případech je velmi důležité, jak jsou pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) více či méně angažovaní.
Pracuji na úseku sociální prevence, jehož hlavní náplní je činnost s dětmi a mládeží s poruchami chování, trestnou činností apod. A právě případové konference se nám velmi osvědčují jako efektivní nástroj sociální práce, v poslední době především při jednání s nemotivovanými klienty. Těmi jsou bohužel ve velké většině ne mladí provinilci, ale jejich rodiče. Pokud totiž kurátorka pro mládež „neposlušného“ syna či dceru pokud možno ihned „neopraví“, nejsou rodiče většinou ochotni přistoupit na dlouhodobější spolupráci, terapii apod., naopak se staví do opozice. Teprve za pomoci případové konference, kde každý z účastníků má svůj prostor k vyjádření, získají rodiče mnohdy náhled na situaci a jsou ochotni své rezolutní stanovisko přehodnotit.
Zmiňuji-li případové konference, mám na mysli řešení případu nezletilého dítěte v součinnosti s dalšími odborníky, neboť jak uvádí metodika MPSV, za případovou konferenci lze považovat rovněž „setkání pracovníků sociálně-právní ochrany pouze s dítětem a jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu“ (http://www.mpsv.cz/files/clanky/9086/Metodika_pripadove_konference.pdf )
V našem případě se jedná o stálý tým, složený kromě kurátorek pro mládež ze zástupce probační a mediační služby, pedagogicko-psychologické poradny, státní policii zastupuje kriminalista/ka se specializací na mládež, městskou policii preventista, dalším členem je psycholožka sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (www.sasmelnik.cz), velmi se nám osvědčila spolupráce s neziskovým sektorem, konkrétně občanským sdružením Babylon, které zřizuje sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (www.kontakt-centrum.cz ) a sociální pracovnice s týmem velmi aktivně spolupracuje. Na jednání jsou dle potřeby přizváni zástupci základních i středních škol (třídní učitelka, příp. výchovný poradce či metodik prevence). Vzhledem k věku našich klientů jsou tito téměř vždy zváni k účasti na případové konferenci současně s rodiči. Pouze pokud během přípravného pohovoru svoji účast odmítnou, jejich přání respektujeme a se závěry konference jsou seznámeni při následném setkání a hodnocení s kurátorkou.
Za přínosné také považuji, pokud se konference účastní externí facilitátor, ovšem s určitou erudovaností v oblasti sociální práce. Našich případových konferencí se pravidelně účastní paní Mgr. Michaela Veselá (www.spolecnekbezpeci.cz), která v roli facilitátora vždy odvádí profesionální výkon.
Při vytváření týmu odborníků je velmi potřebná osobní angažovanost pracovníka, ne vždy se totiž primárně setká u oslovených zástupců s ochotou ke spolupráci, natož je-li požadována spolupráce aktivní. Je však třeba se nevzdávat a hledat další možnosti, jak dotyčného motivovat, případně se obrátit na jinou osobu v organizaci.
V souvislosti s případovou konferencí a jejím odborným týmem bych ráda zmínila také nástroj, který nás v podstatě k pořádání případových konferencí dovedl. V roce 2006 jsme se pilotně zapojili do projektu MV ČR odboru prevence kriminality a zrealizovali tzv. Systém včasné intervence. Díky tomuto elektronickému přenosu informací od jednotlivých subjektů pracujících s mládeží k OSPODu se nejen zefektivnila a zrychlila práce pracovnic sociálně-právní ochrany dětí, ale došlo také k vytvoření tzv. Týmu pro mládež, který je téměř totožný s týmem odborníků, který se schází u případových konferencí.
Více o Systému včasné intervence i Týmu pro mládež je možno získat na webu Agentury pro sociální začleňování (http://www.socialni-zaclenovani.cz/tymy-pro-deti-a-mladez-a-system-vcasne-intervence ).
Mgr. Jaroslava Brabcová
Autorka je vedoucí úseku sociální prevence. Městského úřadu Mělník.