ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Autorské příspěvky
Jak má vypadat dohoda o výkonu PP? Návod dává MPSV
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
Jak se žije s dohodami aneb Dohoda o výkonu pěstounské péče v praxi neziskové organizace
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
Pěstouni mají nárok na služby. Jaké to ale vlastně jsou?
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Příklady dobré praxe
Autorské příspěvky > Jak to vidí > Jak to vidí... > ROZHOVOR - Mgr. Miklušáková (MPSV) o evropském projektu k transformaci systému péče o děti / Redakce Čí je dítě? >
Diskutujte k tématu Jak to vidí... (8)
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
ROZHOVOR - Mgr. Miklušáková (MPSV) o evropském projektu k transformaci systému péče o děti
Redakce Čí je dítě?
Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo 1. července 2012 realizovat evropský projekt s názvem Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti. Podle webových stránek ESF ČR je pro tento individuální projekt alokována částka přes 218 miliónů korun. Hlavním cílem tohoto projektu má být komplexní systémová změna v zajišťování péče o rodiny a děti ohrožené sociálním vyloučením, sociálně vyloučené, nebo ty, na něž se zaměřuje sociálně-právní ochrana.
Projekt je realizován na území celé České republiky, ale vybraná systémová opatření budou v rámci projektových aktivit pilotně ověřována na regionální úrovni v pěti krajích. A to v kraji Karlovarském, Královéhradeckém, Olomouckém, Pardubickém a Zlínském.
Mezi cíle projektu patří například podpora implementace systémových a legislativních změn do praxe, zvyšování odborné a profesní kvalifikace pracovníků v systému péče o ohrožené děti a rodiny, zavedení standardů kvality práce do všech složek systému nebo definování a pilotní odzkoušení sítě služeb pro práce s ohroženými dětmi a rodinami se zaměřením na prevenci umisťování dětí do pobytové péče.
Projekt by měl probíhat až do ledna roku 2015.
Na naše otázky odpovídala Mgr. Marta Miklušáková, vedoucí Oddělení transformace služeb pro rodiny a děti MPSV
1) Proč se vlastně MPSV rozhodlo realizovat tento projekt?
Projekt se připravoval v době, kdy nebylo zřejmé, v jaké podobě bude schválena novela zákona o sociálně-právní ochraně. Projekt proto vytváří prostředí k pilotáži nových postupů na poli sociálně-právní ochrany dětí.
Přestože listopadová novela mnohé z těchto postupů zavádí, projekt významně podporuje účinné používání těchto nových nástrojů v praxi. Jedná se nejenom o formulaci a vyzkoušení nových standardů činnosti OSPOD či pověřených osob, ale například i o tvorbu a pilotní používání nových nástrojů vyhodnocování situace dítěte, individuálních plánů ochrany dítěte a další.
Neméně důležité jsou ale projektové aktivity, které nad rámec stávající úpravy aspirují na vyzkoušení nových způsobů, jimiž lze efektivní sociálně právní ochranu podpořit, např. rozvoj podpůrných služeb pro potřeby OSPOD, resp. ohrožených dětí a jejich rodin. Výstupem této aktivity bude model sítě služeb, a to včetně způsobu jejich koordinace, metodického vedení, financování, monitoringu kvality, efektivity a metodické podpory. V dalších krajích se zase bude pilotně ověřovat nový systém příprav budoucích pěstounů i způsoby jejich podpory, tedy nové postupy v oblasti náhradní rodinné péče. Do tohoto okruhu bych zařadila i optimalizaci řízení systému ochrany práv dětí, tedy snahu o jasné vymezení řízení a financování činnosti OSPOD, organizaci a financování sítě služeb, náhradní rodinné péče a průběžné vyhodnocování kvality i související kontrolu.
Třetím okruhem projektových aktivit je šíření příkladů dobré praxe a relevantních informací vůbec. Sem patří řada konferencí, seminářů, ale i obsáhlá školení plánovaná již od druhé poloviny letošního roku. V rámci projektu poběží rozsáhlá informační kampaň Právo na dětství, jejíž součástí budou i webové stránky projektu.
2) Projekt běží již půl roku, co se již v rámci této doby stihlo zrealizovat a co Vás čeká v nejbližších dnech, týdnech?
Po formálním zahájení projektu bylo nejprve třeba obsadit realizační a řídící tým projektu a dále vstoupit do jednání s pěti kraji, v nichž se projekt realizuje. V nich také následně proběhly informační semináře pro potenciální partnery projektu a byly zde ustaveny krajské koordinační skupiny.
Ve výběrových řízeních byla formou zakázky malého rozsahu uzavřena smlouva na poskytování právní pomoci (zejména s přípravou nadlimitních zakázek a otevřených řízení, jež projekt předpokládá). V druhé polovině roku jsme také zadministrovali zakázky malého rozsahu na sociodemografickou analýzu a analýzu náhradní rodinné péče, které budou zpracovány v prvním čtvrtletí tohoto roku. Po uzavření licenční smlouvy získalo MPSV práva na adaptaci přípravného modulu pro budoucí pěstouny, PRIDE. Koncem roku bylo uzavřeno výběrové řízení na překlad manuálu, který bude v první polovině roku 2013 zadaptován pro potřeby cílových skupin v České republice. Výběrová řízení na další aktivity včetně již zmíněného vyhodnocování situace dítěte a IPOD, informační kampaň atd. připravujeme v těchto dnech.
V prosinci 2012 proběhla v rámci projektu mezinárodní konference Veletrh dobré praxe, na níž lektoři z řady evropských zemí prezentovali účastníkům systémy sociálně právní ochrany i inspirativní příklady aktivit a projektů, které se osvědčují na poli náhradní rodinné péče a podpory služeb.
3) Projekt má několik klíčových aktivit, můžete některé (ty, které jsou podle Vás nejdůležitější) podrobněji představit?
Viz výše, u bodu 1.
Snad největší zájem jsme zatím zaznamenali o aktivitu, která se věnuje novým postupům v oblasti náhradní rodinné péče, tj. o již zmíněný systém příprav budoucích pěstounů. Zatímco v současné době je v překladu větší část originálu, k němuž jsme získali licenční práva, v nejbližší době předpokládáme zahájení adaptace tohoto materiálu tak, aby co nejlépe vyhovoval potřebám České republiky. Adaptace tak bude obnášet nejenom vyřazení těch kapitol, které se neukáží pro ČR nosné, ale především dopracování kapitol na témata, která jsou pro ČR specifická, a nejsou dosud dostatečně zpracovaná. Neposledně pak bude třeba celý vzdělávací modul přehodnotit i z hlediska hodinových dotací. Oproti existujícím přípravným kurzům se systém PRIDE zaměřuje především na osobnostní rozvoj a posílení kompetencí pěstounů, výraznou změnou je i podpora, kterou PRIDE pěstounům poskytuje po umístění dítěte.
4) Na konci loňského roku byla vydána vyhláška, která konkretizuje některá ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jedná se například o standardy kvality péče o ohrožené děti. Tyto standardy, tedy přesněji jejich tvorba a ověřování, jsou jednou z aktivit v rámci projektu. Chápu to tedy správně, že ve vyhlášce obsažené standardy budou ověřovány a podle zjištění budou upraveny, aby lépe reflektovaly skutečný stav?
Ano. Jednou z klíčových aktivit projektu je pilotáž standardů, a to jak pro pověřené osoby, tak i pro OSPOD. Pilotní pracoviště v Olomouckém a Pardubickém kraji bude doprovázet tým expertů, kteří ve spolupráci s krajskými koordinátory zajistí jejich metodickou podporu.
5) V prosinci loňského roku se konala dvoudenní mezinárodní konference na sdílení příkladů dobré praxe. Jak byste tuto konferenci zhodnotila a co Vás osobně z jejího obsahu zaujalo?
Jak už jsem zmínila, konference přinesla zkušenosti ze sedmi evropských zemí, a to jak v oblasti služeb na podporu rodin a dětí, tak i v oblasti náhradní rodinné péče. Osobně jsem uvítala zejména různorodost zkušeností zemí, které se péči o rodiny a děti a intenzivní prevenci náhradní péče věnují dlouhá desetiletí, na druhé straně i zemí, které se do transformace péče o děti pustily teprve nedávno, ale i za tuto krátkou dobu již mají zkušenosti, jež mohou pro Českou republiku sloužit jako velká inspirace. Velký ohlas vzbudily i semináře věnované speciálním aspektům náhradní péče, např. zkušenosti dánských kolegů s dvougenerační pěstounskou péčí o závislé rodiče a jejich děti. Ve stručnosti bych tedy uzavřela s tím, že na Veletrhu si opravdu mohl každý přijít na své, a navíc navázat kontakty a spolupráci s dalšími spřízněnými kolegy, ať již z ČR nebo zahraničí – v tomto smyslu tedy Veletrh splnil naše očekávání.
6) Často se setkáváme s názorem, že lidem v systému chybí fundované a ověřené informace. Má ke zlepšení této oblasti vést zpracování komunikační strategie národní kampaně Právo na dětství – vytvoření webových stránek, elektronického bulletinu atd.?
Jak už jsem zmínila výše, součástí projektu jsou i aktivity zaměřené na zajištění přenosu dobré praxe a předání výstupů z jednotlivých projektových aktivit do dalších krajů. Informace o nabídce konferencí, školení a seminářů, stejně jako všechny metodické výstupy, budou průběžně zveřejňovány na stránkách projektu, resp. v rámci kampaně Právo na dětství. Ta bude spuštěna od března a mj. také umožní, aby se zájemci registrovali k odběru pravidelného e-bulletinu. Současně je také nutné, aby terén sám přicházel s aktivitami, které napomohou vzniku a šíření dobré praxe. Je to jako v ostatních profesích, které samy rozvíjejí řadu aktivit pro odborný růst a prestiž oboru.
7) Pokud mám správné informace, měl by se v únoru/březnu konat první z odborných seminářů. Můžete prozradit, na jaké bude téma a kdo budou jeho hosté?
Realizace prvního semináře se o několik měsíců posune tak, aby navázala na aktivitu 05, tedy adaptaci již zmíněného modulu PRIDE. Seminář se totiž bude věnovat právě tomuto přípravnému kurzu, a bude tedy určen zejména odborníkům v oblasti náhradní rodinné péče. Seminář se bude konat pravděpodobně na přelomu června a července t. r.
8) V rámci projektu fungují i krajští koordinátoři. Můžete nám popsat, co tato funkce obnáší, co koordinátoři konkrétně zajišťují?
Krajští koordinátoři jsou zaměstnanci MPSV, kteří působí v pilotních krajích, tedy v Karlovarském, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Zlínském. Jejich hlavním úkolem je koordinovat přímo v kraji realizaci aktivit, na nichž daný kraj spolupracuje. To mj. obnáší úzkou spolupráci s pracovníky krajských úřadů, vedení krajských koordinačních skupin, pracovních týmů a tam, kde to je relevantní, také spolupráci s externími dodavateli. Zároveň krajští koordinátoři průběžně předávají informace a podněty z terénu ostatním kolegům oddělení transformace péče o rodiny a děti.
9) Když se podíváme přímo do krajů, do jakých aktivit jsou jednotlivé kraje zapojeny?