ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Autorské příspěvky > Archiv > Role spolupracujících subjektů při ochraně ohrožených dětí > Role spolupracujících subjektů při ochraně ohrožených dětí očima lékařky / MUDr. Martina Kašparová > Oponentní komentář k textu MUDr. Martiny Kašparové / MUDr. Zlatko Marinov >
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Oponentní komentář k textu MUDr. Martiny Kašparové
MUDr. Zlatko Marinov
MUDr. Kašparová se ve svém příspěvku věnuje problematice CAN, v rámci kterého je úloha lékaře upravená předpisy a zákonnými úpravami a při jejich nesplnění je lékař vystaven trestně právní odpovědnosti, která, přestože se v běžné praxi v současné době neuplatňuje, má pevná a jasně stanovená pravidla. Za plnění těchto pravidel je lékař honorován z fondu základního zdravotního pojištění.
O tom, že k výskytu CAN je náchylná každá ústavní péče a prakticky je výskyt CAN integrální součástí každé dlouhodobé ústavní péče, se paní doktorka zmiňuje jen nepřímo tím, že by měla být na prvém místě preferovaná rodinná nebo zajištěna náhradní rodinná péče.
Na samostatnou diskuzi by bylo, proč v ČR nebyli trestně odpovědní lékaři, kteří se spolupodíleli na rozvoji CAN, a proč není dokumentován CAN v rámci ústavní péče.
Paní doktorka se nepřímo zmiňuje o tom, že zejména registrující praktický lékař pro děti a dorost by měl plnit v rámci své preventivně léčebné činnosti integrující subjekt v rámci zdravotně – sociálně – právní ochrany nezletilých dětí. Ten vyplývá z WHO definice zdraví a základních práv dětí UNESCO, které jsou integrovány v EU a v ČR legislativě. Registrující praktický lékař pro děti a dorost je v úzkém kontaktu s dítětem a s jeho rodinou v rámci preventivních prohlídek a při léčebné činnosti. Jeho povinností je se vedle zdravotního stavu v rámci prevence zabývat sociálním zázemím dítěte: zhodnocením funkčnosti rodiny a jejím sociálním stavem. V případě známek afunkční rodiny má neprodleně informovat příslušný OSPOD a v případě rozvoje CAN Policii ČR. V případě známek dysfunkční rodiny by měl být v úzkém kontaktu s pracovníky OSPODu a navrhovat využití místně příslušných sociálních služeb, které umožňují sanaci rodiny v rámci sociálně – právní ochrany dítěte. Tyto jeho funkce jsou honorovány z fondu základního zdravotního pojištění v rámci kapitační platby.
Na samostatnou diskuzi by bylo: Proč se PLDD v současné době preventivně sociální funkci nevěnují. Proč je obecně rozšířené zastírání ekonomické dysfunkce rodiny vykazováním jako zdravotní zátěž dítěte nebo rodinného příslušníka.
V rámci role spolupracujících subjektů při ochraně ohrožených dětí paní doktorka jen nepřímo objasňuje nezastupitelnou úlohu lékaře ve zvyšování zdravotní gramotnosti jednotlivých subjektů.
MUDr. Zlatko Marinov
Autor je pediatr a dětský obezitolog.