Jak to vidí...

ROZHOVOR - Jiřina Šustrová: Náš systém péče o děti je katastrofa

Redakce Čí je dítě?

1. Jaký je Váš názor na současný systém péče o ohrožené děti v ČR?

Ve srovnání s ostatními zeměmi - katastrofa. To, že jsme na prvním místě v počtu dětí v kojeneckých ústavech a DD mluví za vše. Kult rodiny jako takové se vytrácí, mít děti se stává daleko složitější...mít rodinu a děti vede často ke snížení životního standardu, je to riziko každé rodiny, a tak to už od početí v rodinách bylo. A kdo dnes chce snížit svoji životní úroveň. 

2. Jak vnímáte postavení pěstounské péče, její společenskou hodnotu a ocenění?

Velmi špatné. Společnost vnímá, že vyrůstání dětí mimo rodinu není správné. Nicméně ze společnosti pomalu, zvláště u mladých lidí, mizí symbol vlastní oběti, mít odpovědnost za rodinu, jednotlivce a stát...Zkrátka alespoň tady na severu Čech vnímáme postoj veřejnosti tak jako „hodný, ale blbý". 

Každý pracovník na mimořádně náročných pozicích v naší společnosti, např.voják, policajt má za své zásluhy dřívější odchod do důchodu a řadu dalších požitků. A co pěstoun, který často bojuje o své přežití... Jak společnost oceňuje tyto lidi. Spíš se o pěstounech dozvíte, co udělali špatně a jak situaci psychiatrických dětí nezvládli - viz Slavkov u Brna - Rosnerovi...

3. Je pěstounská péče podle Vás východiskem snížení počtu dětí v ústavní péči a proč?

Rozhodně je pěstounská rodina formou, jak dětem ukázat normální fungující rodinu. Nemyslím si, že stát bude mít někdy dostatek peněz na sanaci rodiny a přiměřený počet sociálních pracovníků!!!!! Největší problém je ekonomický, a to dát v prvé řadě rodině např. malý byt. To je pro obecní zastupitele řešení nad jejich chápání... 

4. Jaký je Váš názor na pěstounskou péči na přechodnou dobu?

Je to institut, který tady naprosto chybí. Když opomenu nefunkční rodiče, tak především pěstoun tady potřebuje pro sebe fungující institut, který za něj přebere péči. Každý pěstoun si potřebuje od dítěte odpočinout. Je to tak srozumitelné a pochopitelné!!!!!! Vždyť pečujeme převážně o psychiatricky postižené děti. Pojem deprivace je velmi elegantní název, pro většinu lidí nic neříkající... Jako velmi efektivní vidím tuto pěstounskou péči na přechodnou dobu pro děti, které jsou v pěstounské péči v době dospívání... V dnešní době má pěstoun pro své dítě jedinou možnost - když už to s dětmi neník „vydržení", mohou jít děti do psychiatrických léčeben. Bohu díky za PL Opařany, Krč a Bohnice, jinak bych asi nemohla momentálně psát ve zdraví tyto řádky!!!!!!!!!!!!!

5. Kdo je to „profesionální pěstoun" a jak se jím stane?

Je to člověk, který je zaměstnán jako pěstoun a pobírá za tuto službu řádnou odměnu. Není tedy v žádném jiném pracovním poměru. A jak se jím stane? Musí být odborně připraven a tak jako ostatní pracovníci v jiných profesích musí být pravidelně proškolován v různých dovednostech, aby přežil své pěstounství a neublížil svým svěřeným dětem. Jinak řečeno, dítě musí mít svůj bezpečný plán pro jeho výchovu a pěstoun musí mít svůj bezpečný plán, aby „pracovně nevyhořel a neselhal" a aby byl informován o nejdůležitějších novinkách v poskytování pěstounské péče a v nabízených službách. Na žádném školení se otevřeně nedozvíte, že pěstoun je psychiatrickým alias deprimovaným dítětem potenciálně neustále ohrožen!!!!!!!!!! To není politicky korektní a to se přeci nesmí veřejně říkat. Pokud však na to tyto profesionální pěstouny připravíme, bude potom pěstounská péče naprosto srozumitelnější a jasnější v jejích maximálně pevných pravidlech, která pěstouna ochrání.