ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Autorské příspěvky > Archiv > Služby pro náhradní rodiny > Služby pro náhradní rodiny jsou potřeba / Arie Farnam >
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Služby pro náhradní rodiny jsou potřeba
Arie Farnam
Když jsme s manželem slyšeli, čím vším musíme projít, abychom mohli vůbec zažádat o osvojení dítěte, byli jsme ohromeni. Už jsme prodělali pět let neplodnosti a byli jsme z toho velmi unavení. Nejhorší podmínkou žádosti o osvojení se pro nás zdála být povinná příprava rodičů. „To bude něco jako školení v práci,“ pronesl manžel. „Ztráta času.“
Také se mi to zdálo poněkud ponižující, že úřady chtějí, abychom prošli kurz, abychom byli dostatečně schopní rodiče. Jiní rodiče k tomu přijdou jen tak a nikdo je nepoučuje. „Snad umím přebalovat dítě!“ říkala jsem si v duchu, i když pravda byla, že jsem naposledy přebalovala ve svých třinácti letech.
Nakonec příprava nebyla tak hrozná, jak jsme si představovali. Program, který připravila Margita Šantavá, byl interaktivní. Přednášky byly zajímavé a v některých detailech i velmi užitečné. Když o rok a půl později mělo naše roční dítě teplotu 41 stupňů Celsia v letadle uprostřed Atlantiku, a nebyl dostupný lékař, obzvlášť jsme ocenili poučení ohledně zábalů. Ale hlavně jsme zjistili, jak úžasné může být setkání s lidmi v podobné situaci. Roky jsem se nemohla svěřit kamarádkám, protože moje problémy s neplodností pro ně byly nepochopitelné a i docela nepříjemné. Najednou jsme tam seděli s lidmi, kteří nás nejen pochopili, ale měli často i těžší osudy. Odešli jsme z povinné přípravy s několika dlouhodobými přátelstvími.
Konečně přišel ten krásný den, kdy nás volali, že pro nás mají tříměsíční holčičku. A zjistila jsem, že jsem úplně zapomněla, jak přebalit miminko, a že nevím spoustu dalších důležitých věcí. Naštěstí v kojeňáku byla jedna velmi ochotná teta, která mi mnoho věcí ukazovala. Když jsme dítě konečně přivezli domů, zjistila jsem, že to, co mi kamarádky namátkově řekly o novorozencích, u tříměsíčního dítěte z ústavu už tolik neplatí. Holčička nespala celou dobu jako novorozenec. Měla už složitější potřeby než novorozenec. V prvních měsících jsem se cítila jako dítě, které nikdy nechodilo do školy, ale bylo omylem umístěno rovnou do třetí třídy. Pořád jsem jen doháněla. A to mému dítěti byly jen tři měsíce. Co teprve prožívají nové maminky, které přijmou tříleté dítě, to si ani nedokážu představit.
Díky dobré zkušenosti s povinnou přípravou jsme se stali téměř šprty v různých volitelných kurzech a přednáškách ohledně specifické potřeby dětí v náhradní rodinné péči. Lezli jsme všude, kam nás zvali, a většinou tam naše dítě bylo nejmladší. Často se lidé divili, že jsme přišli bez toho, abychom s dítětem měli nějaký problém. Zdá se, že osvojitelské i pěstounské rodiny většinou přijdou na specifické služby, až když vypukne nějaký vážnější problém. Já jsem sice neměla žádné „problémy“, ale zároveň jsem cítila potřebu společnosti lidí, kteří moje zkušenosti pochopí, a chtěla jsem preventivně chránit naše děti před problémy.
Takovým způsobem jsem se dozvěděla o službách pro náhradní rodiny. Služby poskytují hlavně různé neziskové organizace, například Středisko náhradní rodinné péče (www.nahradnirodina.cz), Centrum pro náhradní rodinu (http://www.cpr-terezin.cz/uvod/), Rozum a cit (http://www.rozumacit.cz/) a další včetně některých místních klubů. Často jsou tyto služby bezplatné, ale někdy vyžadují nějaký příspěvek od uživatele.
Běžná nabídka služeb:
Díky mým zkušenostem a rozhovorům s dalšími rodinami vidím, že tyto služby jsou potřebné. Ačkoliv děti osvojené nebo v pěstounské péči nejsou zase tak jiné než ostatní děti, stále čelí více psychickým zátěžím než ostatní děti, častěji mají poruchy učení nebo vážné zdravotní problémy a jejich rodiny jsou často docela fyzicky i psychicky vyčerpané. Pocit vysílení je běžný u všech rodičů bez ohledu na to, jak k dítěti přišli, ale zároveň i rodiny přijatých dětí nutně prošly složitou životní etapou a je v zájmu celé společnosti podpořit jejich zdraví.
Služby, které těchto několik organizací nabízí, jsou poměrně dobře domyšlené, ale jsou další služby, které jsou ještě potřebné anebo jsou potřebné ve větším rozsahu. Organizace, které tyto služby poskytují, by je určitě rády poskytly, ale vesměs jsou tyto služby velmi nákladné.
Služby, které nejsou dostatečně zajištěny:
Arie Farnam
Autorka je novinářka a adoptivní maminka dvou dětí. Pohledem cizinky žijící dlouhodobě v České republice vnímá kulturní a společenský kontext náhradní rodinné péče.
Oponentní komentář k textu - Mgr. Anna Kubeschová
Oponentní komentář k textu - Mgr. Ilona Volopichová
Oponentní komentář k textu - Vladimíra Weinlichová, DiS.