Služby pro náhradní rodiny

Náhradní rodiny potřebují podporu služeb

Mgr. Jaroslava Máliková

Nadační fond Rozum a Cit podporuje náhradní rodiny již patnáct let. Komplex služeb jsme prostřednictvím Občanského sdružení Rozum a Cit začali budovat před deseti lety. Naším základním přístupem je od počátku konkrétní pomoc konkrétnímu dítěti na základě osobní znalosti jeho situace. A tak navštěvujeme a poznáváme děti a jejich náhradní rodiny v celé České republice. Během let je těch navštívených a podpořených rodin již více než sedmset.

Vždy jsme vnímali, jak je pro pěstouny důležité, že se někdo zajímá o jejich starosti, jedná s nimi s respektem, pomáhá jim najít řešení jejich často obtížné situace, týkající se starostí s výchovou přijatých dětí či podmínek bydlení rodiny.

Zpočátku se jednalo o generaci pěstounů, kteří neprošli přípravami, nebyli příjemci žádné podpůrné služby. Pokud cítili, že potřebují pomoc odborníků, obraceli se na specialisty ve svém okolí, kteří bohužel často neměli zkušenost se specifiky dětí, které vyrůstají v náhradní rodinné péči. Dětí, které prožily raná traumata, musí se vyrovnat s poruchami attachmentu či následky citové deprivace způsobené ústavní výchovou.

Jediným odborníkem v oblasti NRP, se kterým rodiny byly v kontaktu, byl jejich sociální pracovník OSPOD, který měl však v rodině kontrolní roli, a tak z obavy, aby nebyly zpochybněny jejich rodičovské kompetence, pěstouni své starosti spíše skrývali. Ve snaze poradit si svépomocí se vším, co pěstounství přináší, se pěstouni řídili rodičovskou intuicí. Často velmi správně. Cítili, že děti potřebují hodně lásky, pozornosti, potřebují pocit bezpečí, neustálé ujišťování, že i když se jim něco nepovede nebo budou zlobit, nepřijdou o své „doma“. Na druhé straně vnímali i jejich potřebu jasně vymezených hranic, řádu, stability.

Jsou však témata náhradního rodičovství, která potřebují podporu odborníků. Jak pomoci dětem zaplnit prázdná místa v jejich historii, jak budovat jejich identitu, zdravé sebevědomí, jak vytvořit pozitivní obraz jejich vlastních rodičů, tak aby si mohly vážit samy sebe? Jak si případně poradit s kontaktem s biologickými rodiči, tak aby byl pro všechny bezpečný? Jak neopomenout a ošetřit potřeby svých vlastních dětí? Jak nepřecenit své síly, myslet i na vlastí potřeby a potřeby manželského partnerství pěstounů?  To jsou ta základní.

Vzpomínám si na návštěvu v jedné „velké“ pěstounské rodině, kde vyrůstaly i dvě děti romského etnika ve věku kolem deseti let. Pěstounka mě hned na úvod mé návštěvy varovala, abychom nehovořili o romství, protože své děti vychovává v domnění, že jsou většinového etnika. Prý, aby to měly v životě snazší. Při pohledu na chlapce a dívku jsem si říkala, jak dlouho tomu ještě mohou věřit a zda vůbec. A jak se budou vnímat, až se dozví pravdu. S takovými přístupy se již dnes naštěstí nesetkáváme.

Léta osvěty a podpory ze strany zejména neziskových organizací přispěla k profesionalizaci náhradní rodinné péče. I my jsme během let zaváděli služby, které reagovaly zejména na potřeby klientů, ale i na současné vědecké poznatky. Stávající komplex služeb Občanského sdružení Rozum a Cit zahrnuje odborné sociální poradenství, supervizi, terapii pro rodiče i přijaté děti, možnost sdílení, setkávání se, podporu dětí odrůstajících z pěstounské péče prostřednictvím víkendových setkání pro mladistvé či poradny na sociální síti.

Mezi oblíbené služby patří i semináře na specifická témata, terapeutické víkendy a letní pobyty, které napomáhají pěstounům pochopit prožívání dětí, poodhalit jejich nadání a dávají jim příležitost vidět je v jiném světle než při běžném denním režimu.

Doprovázení představuje dlouhodobou průběžnou službu určenou náhradním rodinám, která vede k jejich podpoře přímo v rodinném prostředí. Službu poskytuje průvodce a tým odborníků. Tým nabízí rodině respekt, nekritičnost, ale naopak nové přístupy k řešení, podporu v přístupech a komunikaci, která již funguje, stabilizaci, zkompetentnění. Zavádíme i doprovázení při přechodu dítěte z péče do péče. Prarodiče – pěstouni se setkávají pravidelně ve svépomocné skupině pod vedením zkušeného terapeuta.

Pro všechny klientské rodiny je určena služba odlehčení, kdy poskytujeme hlídání a program pro děti přímo v rodině nebo nabízíme víkendové pobyty pro děti od šesti let. Pokud v současné době hovoříme o trošku „jiném“ pěstounství, než s jakým jsme se setkávali před deseti, patnácti lety, neznamená to, že bychom si nevážili péče, kterou poskytovali pěstouni i bez podpory služeb. Tisícům dětí vytvořili domov, dali jim rodičovskou lásku, a tak i šanci na lepší život.

To, že dnes vnímáme náhradní rodičovství jako podporovanou a reflektovanou službu dítěti a státu, je však nepochybně ve prospěch kvality péče. Náhradní rodiče jsou součástí multidisciplinárního týmu a ve spolupráci s dalšími odborníky je naplňován individuální plán ochrany dítěte, které v rodině vyrůstá. Děti přicházející do náhradních rodin jsou křehké, často zraněné bytosti, a tak hledání té nejlepší cesty k jejich uzdravování a výchově je na místě. Kvalita péče je podmíněna pečlivým vyhodnocením situace ohroženého dítěte, dostatečnou přípravou vhodných zájemců o náhradní rodičovství, vhodným spárováním dítěte a náhradní rodiny a následnými službami, které budou péči doprovázet.

Od právě schvalované Novely zákona OSPOD očekáváme, že budou podpůrné služby zavedeny a zpřístupněny pro všechny náhradní rodiny. Dosud záleží na náhradních rodičích samých, zda o podporu stojí a pokud ano, záleží ještě na dostupnosti služeb. Proto, aby byly podpůrné služby dostupné, nestačí upravit práva a povinnosti náhradních rodičů v zákoně, ale je třeba právně ukotvit i jejich dostatečné a stabilní financování.